Z pohledu Loly
Po několika hodinové cestě jsme zastavili na liduprázdném parkovišti. Ihned jsem to tam poznala. V úžasu jsem vystoupila z auta a rozhlédla se okolo sebe. ''Poznáváš to tu?'' Objevil se vedle mě usmívající se Jeremy. Přikývla jsem a nadále zírala na město, kam mě vzal Jeremy asi před dvěma týdny. ''Tady... zůstaneme?'' Zeptala jsem se a na mé tváři se začal rýsovat úsměv. ''Uh-mmm.'' Spojila jsem ruce za jeho krkem a otřela svpje rty o jeho. Usmál se do polibku a já toho využila a vklouzla mu do pusy jazykem. Překvapeně strnul, ale nakonec začal spolupracovat.''A kde teda budeme?'' Zeptala jsem se, když jsme naše rty oddělili. Natáhl ke mě ruku. S lehkým úsměvem jsem ji přijala a vykročili jsme, mě neznámo kam.
Zastavili jsme se před menší bytovkou. Skousla jsem si spodní ret a vešla do dveří, které mi Jeremy držel. Za nimi stála postarší paní s přívětivým úsměvem. ''Dobrý den.'' Pozdravili jsme zároveň. ''Tady máte klíče. Tenhle je od tay těch dveří a tenhle ode dveří vašeho bytu.'' Ukazovala nám klíče. ''Jo a tenhle je od sklepa. Takže zatím.'' Usmála se na nás. ''Naschle paní Morgan.'' Pozdravil Jeremy a já to po něm hned zopakovala.
''Prosím.'' Otevřel dveře Jeremy. Dneska mě to jeho gentlmanství překvapuje. Vešla jsem do malého bytu. ''Páni.'' Vyšlo ze mě. Začala jsem se procházet. Byl tu malý obývák spojený s kuchyňkou, ložnice a koupelna. ''Tady... budeme bydlet.'' Vydechla jsem. ''Ano. Jen my dva.'' Zamumlal mi do vlasů. S úsměvem jsem se na něj otočila a opět spojila naše rty. ''Nekoupíme si něco k jídlu?'' Odtáhla jsem se od něj. ''Dobře.'' Znovu se na mě usmál, kufry nám položil do ložnice a vyrazili jsme do města.
Cestu jsme si nepamatovali přesně, ale najít obchod nám tentokrát netrvalo, až tak dlouho. Vešli jsme a za pokladnou zase posedávala prodavačka, která měla určitě mexické předky, protože její knír vypadal jako mexický. Ještě sombréro a tequila a bylo by to perfektní. ''Dobrý den.'' Zakřenili jsme se a zmizeli mezi regály.
''Máš, co potřebujeme?'' Objevil se vedle mě Jeremy. Přikývla jsem a očima projela košík, jestli jsem skutečně na nic nezapomněla. Odebrali jsme se k pokladně. Prodavačka neochotně posunula svou židly a naťukala do opravdu hodně starého počítače několik číselných kódů. Rychle jsem vytáhla bankovku a podala ji jí.
Ihned, jak jsme vyšli z obchodu, Jeremy mě plácl přes zadek. ''Za co to bylo?'' Vyjekla jsem se smíchem. ''Kolikrát ti mám ještě říkat, že za nás nemáš platit?'' ''Tak podívej.'' Zastavila jsem se a stoupla si na špičky, abych mu viděla z příma do očí. ''Teď jsme na tom společně, takže žádný takový, že budeš platit jenom ty. Je ti to jasný?'' Přimhořila jsem oči a sjela ho pohledem. ''No, dobře, dobře.'' Zasmál se, chytl mě za ruku a vydal se směrem našeho bytu.
Z pohledu Jeremyho
Potom, co jsem vešel do dvou bytovek, kde se náš byt nenacházel jsem konečně našel tu naši. Odemkl jsem nám dveře a igelitky odnesl do kuchyně. ''Funguje lednička.'' Nakoukla mi Lola pod ruce. ''Tady funguje všechno.'' Zakřenil jsem se a otevřel ledničku. ''Až na ledničku.'' Podotkl jsem a zamračil se do malého prostoru, jakobych ji mohl donutit, aby začala chladit. ''Pokusím se to opravit.'' Pronesl jsem. Uslyšel jsem, jak Lola vyskočila na linku. Najednou se lednička rozsvítila a začala vrčet. Napřímil jsem se. ''Jak si to udělala?'' Vykulil jsem oči na Lolu. ''Nebyla v zásuvce.'' Pokrčila rameny. Uchechtl jsem se a naskládal do ní nákup.''Měla bych si zkontrolovat mobil.'' Povzdychla si a vylovila ho z tašky. ''Tak fajn.'' Mumlala spíše pro sebe. ''Pane bože.'' Protočila očima a položila zase mobil vedle sebe. ''Co?'' Pozdvihl jsem obočí. ''Okolo sto zmeškaných hovorů a dvakrát tolik sms.'' ''Má o tebe strach.'' ''Já vím.'' Sklopila hlavu. ''Snad toho brzo nechá.'' Zase hlavu zvedla a s pokusem o úsměv na tváři na mě pohlédla. ''Pustíme si telku?'' ''Fajn.'' Svalila se na pohovku. ''A kam se mám jako vejít?'' Zazubila se na mě. ''Jak chceš.'' Chystal jsem si lehnout na ni, jenže v ten samý moment Lola vystřelila z pohovky a já ji tím pádem měl celou pro sebe. Lola si odfrkla a lehla si na mě.
''Nedávají SpongeBoba?'' Zeptala se mě, po několika minutách, co jsem projížděl všech šest kánálů pořád dokola a dokola. ''Ne.'' Přepnul jsem na nějaký náhodný program a ovladač položil na stůl. ''Jak to tady chceš zvládnout?'' Promluvila najednou. ''Našel jsem si brigádu.'' ''Taky si ji najdu.'' Řekla rozhodně. ''Já bych to zvládl.'' ''Ne. Už jsme se o tom dneska bavili.'' Oba dva jsme najednou vybuchli smíchy. ''To zní, jako po deseti letech manželství.'' Dostala ze sebe mezi smíchem. Mou odpovědí byl jen další a další smích.
''Hele Simpsonovi ve filmu.'' Ukázala Lola na televizi. Oba dva jsme se přestali smát a pozornost přemístili na televizi. Ruce jsem obtočil kolem Lola a ona se ke mě na oplátku ještě víc přitulila.
Když film skončil bylo něco kolem osmé večer. ''Asi půjdu spát.'' Protáhla se Lola a vyskočila z gauče. Taky jsem si stoupl, ale narozdíl od Loly, která šla do koupelny jsem šel do kuchyně a nalil jsem si do skleničky trochu vody.
''Tak tady je moje tričko.'' Zasmál jsem se, když jsem vešel do ložnice, kde ležela na posteli Lola a na sobě měla moje tričko. ''Oprava. Teď už moje tričko.'' ''Ale sluší ti.'' Přešel jsem k posteli a lehl si vedle ní. Ležela na břiše a já nemohl spustit zrak z jejího zadečku, který vykukoval spod trička. Naklonil jsem se k ní a odhrnul jsem tričko z jejího ramene, na které jsem ji něžně políbil. Lola téměř neslyšně zavzdychala, což na mé tváři vykouzlilo úsměv.
Přetočil jsem si ji a nakláněl se nad ní. Pohladil jsem ji po boku. Prohla se v zádech a přiblížila své rty blíž k mým. Hladově jsem ji políbil. Moje ruce zabloudily pod její tričko a srdce poskočilo radostí, když jsem zjistil, že nemá podprsenku. I tak jsem ji tričko sundal a doslova jsem se vrhl na její prsa.
''Jeremy.'' Zavzdychala, když jsem až příliš dlouho obsypával její tělo polibky. Usmál jsem se a stáhl ji kalhotky. Ruce mi zapletla do vlasů a přitáhla si mě do polibku. Když se můj kamarád otřel o její vchod, nevydržel jsem to a lehce do ní vnikl.
Při každém přírazu mi zavzdychala do ucha a to mě nutilo zvyšovat rychlost. Natiskl jsem se na její rty. Přeci jen nepotřebujeme, aby všechno slyšeli naši sousedi. Skousla mi spodní ret a tím mi dala najevo, že se blíží její vrchol. ''Miluju tě.'' Zašeptal jsem. Uvolnila svaly, když dosáhla vrcholu. Ještě několikrát jsem přirazil a i mé tělo sklížil orgasmus.
''Dobrou noc.'' Zašeptal jsem. ''Dobrou.'' Špitla a položila hlavu na mou hruď. Do tmy jsem se usmál, jemně Lolu políbil na čelo a zavřel oči.
----------------------------------------------------------------------------------------------
První díl Nová náhodná setkání ^^ tak co na to zatím říkáte? Potřebuju vaši radu... Možná to nakonec udělám podle sebe, ale i tak napiště do komentářů, jestli chcete, aby byl v příštím díle roční posun nebo ne. Doopravdy vás o to moc prosím :) takže snad se díl líbil :3 omlouvám se za chyby ;D mějte se :3
Viky ^^
ČTEŠ
Nová náhodná setkání (pozastaveno)
Romance''Možná, že to přeci jen byla chyba.'' S povzdechem sklopila hlavu. ''Možná.'' Zopakoval jsem bez promyšlení. ''Možná.'' S tímto se otočila a tichými kroky vyšla ze dveří. Nesnažil jsem se ji zastavit. Stál jsem na tom samém místě jako solný sloup a...