Lost

Part 1- ,,Sweet dreams,baby! "

,,Když jsme sem jeli nenapadlo mě, že tu bude tolik lidí "zavrčím, když se zrovna snažíme procpat mezi lidmi, abychom si mohli vyfotit další nudnou památku.

,,Nestěžuj si. Ty si na tom ještě dobře" ozve se moje milovaná sestřička, která zde se svojí výškou nemá šanci. Natáhnu ruku směrem k ní, za účelem si ji k sobě přitáhnout blíže. Po několika neúspěšných pokusech se mi to konečně povede.

,,Mizíme odsud"řeknu trochu víc hlasitěji a doufám, že mně slyšela.
Pevně ji chytnu za ruku a snažím se nás procpat ven zdavu lidí, kteří fotí snad všechno co je kolem nich. Ani bych se nedivila kdybych měla taky nějakou tu ,,úžasnou "momentku, jako někteří lidé tady.

Konečně se normálně nadechnu. Svoji tašku si lehce poupravím, aby mi z ramena nespadla úplně. ,,Tak a kam teď?" ozve se Tammy,ale přitom kouká do mobilu.

,,Moje milovaná sestřičko "začnu a dám ji ruku kolem ramen. Ona jen protočí oči. ,,Teď jsme v Riu, to znamená že v Londýně ne. Co by jsme tedy mohly dělat?" dělám strašně zamyšlenou a přitom se dívám na nebe. Tammy pořád nechápe a přitom mě vraždí pohledem. Tím se mi snaží naznačit, ať dám svoji ruku pryč z jejích ramen.

,,Zapomněla jsem dodat, že jsme tu sami - bez rodičů - a mě je 20,tobě 18?"nadzvednu obočí a čekám co z ní vypadne. Po chvíli se jí na tváři objeví škodolibý úsměv.

,,Club?"chce se ujistit.
,,Že váháš"chytnu ji za ruku a táhnu ji pryč. ,,Kam jdeme?"křikne a snaží se mne dohnat, což se jí zatím nedaří.

,,Do hotelu"oznámím jí, jako by nic.
,,Pěšky?"zděsí se a konečně mě dožene.
,,Busem"mrknu na ni, když jsme u zastávky. Pár lidí už tu je, ale není jich tolik. Autobus je tady během chviličky a my se,za doprovodu nadávek ostatních lidí, dostaneme do autobusu.

****

Jakmile vejdeme do clubu, podívá se na nás pár lidí. Holky jen protočí oči a většina kluků se míle usměje. Také se usmějeme a přesuneme se k baru.

,,Co to bude krásky?"mrkne na nás barman. ,,Dvakrát Colu s rumem"objednám dřív než stihne Tammy něco říct. Protočí oči a podívá se na barmana,který ji věnuje zářivý úsměv. ,,Hned to bude"řekne vzápětí a mrkne na Tam. Za chvíli přede mě postaví skleničku a druhou před Tammy.

,,Jsem Niall"napřáhne k ní barman ruku. ,,Tammy,ale říkej mi Tam"ruku přijme. ,,A tohle je moje ségra Alexis, ale říkej jí Alex"kývne hlavou směrem ke mě.

,,Ahoj. Jsem Niall " usměje se a opět napřáhne ruku, ale tentokrát směrem ke mě. ,,Alex" příjmu ji. ,,Ty tady pracuješ Nialle?" snaží se Tam navázat konverzaci. ,,Ne,jen dneska zaskakuju za kámoše"opět další úsměv. ,,A mimochodem, sluší ti to"mrkne na ni. ,,Dík" pípne Tammy.
,,Jo,tak já jdu" zašeptám a se skleničkou v ruce odcházím.

,,Si tu sama?" zašeptá někdo těsně vedle mého ucha. Rychle se otočím a tam stojí nějaký kluk. Prohlédnu si ho. Nevypadá špatně, ale Niall je hezčí. Tenhle má kratší hnědé vlasy a tmavě hnědé oči. Je vyšší než já a přes lehce rozepnutou košili mu jsou vidět svaly na břiše.
Kdežto Niall je blonďák a vlasy má vyčesané nahoru. Jeho modré oči by se dali přirovnat ke studánkám. Ale má ho nejspíš Tammy.

,,No,spíš ne" pokusim se o úsměv. Ne že by se mi nelíbil, ale není to můj typ. ,,Aha,tak pa krásko "mrkne a odejde.

UFF,tohle bylo jen tak tak....

****

,,Tammy! Jdu už do hotelu. Jdeš taky?!" křičím přes hlasitou hudbu Tam do ucha. Niall ji drží za pas a ona si to zřejmě užívá.
,,Klidně běž. Niall mě pak hodí autem" mrkne na mě a víc už se mi nevěnuje. No jo,Niall je důležitější. Ale mohla se alespoň zeptat jak se tam dostanu. To by ale jinak nebyla Tammy, kdyby neudělala přesný opak.

Vyjdu z clubu a rozhlédnu se. No teplo zrovna není, ale co jsem taky čekala. Vždyť je skoro konec listopadu. Bundu si přitáhnu více k tělu a jdu na zastávku, která je odsud asi 200 metrů....

Sakra! Žádný autobus už nejede. Vydám se tedy ulicí dál. Jediné světlo, které tu je, je to z pouličních lamp. Některá občas zabliká a sem tam dokonce i nesvítí.
Ulicí se rozléhá klapání mých podpatků. Občas zafouká vánek, díky kterému se mi vlasy lehounce vznášejí.

Je to divné, jsem tu sama, ale přesto slyším nějaké kroky za mnou. Otočím se,ale nikdo nikde. Dále tedy pokračuji v cestě. Lampa najednou začne blikat až zhasne úplně. Další dvě také nesvítí. No to je bezva! To mám jít jako po tmě?!

Nadechnu se a se strachem, který mě začíná pomalu pohlcovat jdu dál. Opět jsem slyšela ty kroky. Rychle jsem se otočila a přitom jsem trhavě dýchala. Tentokrát tam někdo stojí, nebo spíš jde. Jde směrem ke mě. Strach mne pohltí úplně a rozběhnu se co nejrychleji pryč. On není pozadu a běží také.
K mé smůle je rychlejší. Ze zadu mě pevně chytne. Začnu sebou házet, ale není to nic platné. Jeho dech cítím na mém krku. Bojím se!

,,Sladké sny, baby!" zašeptá mi do ucha a přitiskne mi na obličej nějaký kapesník. Nadechnu se. Všechno kolem mě je rozmazané. Nic nevnímám a oči se mi pomalu zavírají oči. Cítím jak mě bere do náručí. Někam mě nese a já pomalu usínám....

Tohle je můj nový příběh!! Zatím nic moc,ale snad se vám bude líbit. Za chyby se moc omlouvám....

Tuto část věnuji své lásce vercaakonici