"Vyhýbáš se mi?" zeptal se mě Louis po hodině obrany proti černé magii.
"Já?" vydechla jsem. "To ty si mě tu celou dobu ignoroval.. Myslela jsem, že je konec, tak jsem měla dojem, že už se namáme o ničem bavit." vysvětlila jsem a posbírala si své věci.
"Jak jako konec?" zvýšil hlas. Byli jsme tu sami a já věděla, co se stane když ztratím trpělivost.
"No tak vypadalo to, že si se semnou rozešel.." pokrčila jsem rameny a chtěla odejít, ale chytl mě za zápěstí. "Okamžitě mě pusť!" zasyčela jsem skrz zaťaté zuby.
"Musíme si promluvit!" řekl.
"Dobře!" přikývla jsem. "Skončili jsme Louisi. Nemůžu být s klukem jako ty! Nemůžu být s někým, kdo mi třeba příští měsíc zakáže, vídat se s Teddym!"
"Milovala si ho?" zeptal se.
"Ano." odpověděla jsem.
"A miluješ ho pořád?" ztišil hlas a pustil mou ruku. Sklopila jsem oči k zemi a nadechla se.
"Co se tu děje?" vstoupil do učebny Teddy.
"Nic Lupine!" odsekl Louis. "Je to jen mezi mnou a Rorou!" kdyby mohl pohled zabíjet, Teddy už je dávno mrtvý.
"Tebe se neptám!" řekl Teddy a koukl se na mě. "Jsi v pořádku, Roro?" zeptal se tak něžně, jak to dokázal snad jenom on. Zvedla jsem hlavu a podívala se na něho.
"Ano.." zašeptala jsem.
"Vidíš, tak teď nás nech!" ozval se Louis a znovu mě vzal za zápěstí.
"Nenechám vás!" Teddy ode mě odstrčil Louise, a stoupl si obraně předemě. "Protože Rora nevypadá v pořádku!"
"A teď si hraješ na zachránce? Nemáš snad Kate? Musíš přebírat holku i mě!" vyjel na něho Louis a Teddy se překvapeně nadech.
"Přebírat? O čem to mluvíš?" zeptal se nechápavě.
"Vždyť tě miluje ty hlupáku?!" vykřikl Louis. "To si nepoznal! Na mě se nikdy nekoukala jako na tebe! Jen blázen by to nepoznal!!"
"Je to pravda..?" zeptal se potichu Teddy a koukl se na mě.
"Měla bych jít." řekla jsem rychle a prošla kolem nich. U dveří jsem se zastavila a koukla se na Louise. "Omlouvám se.. Za všechno." špitla jsem a odešla pryč.
Když jsem našla Steph všechno jsem jí řekla. Pozorně mě poslouchala a když jsem to dokončila, byla pár minut potichu.
"Páni." vydechla nakonec. "Takže Teddy to už ví?"
"Ano." přikývla jsem.
"Co budeš dělat?"
"Nevím." pokrčila jsem rameny. Jeden světlý bod to, ale mělo. Nevnímala jsem hlasy, takže jsem měla klid. Seděli jsme u nás v pokoji u okna. Najednou někdo zaťukal na dveře a já se koukla na Steph.
"Jestli je to Teddy nebo Louise, tak tady nejsem.." zašeptala jsem potichu.
"Fajn." přikývla Steph a šla otevřít jen na malou škvíru, aby nakoukla ven. "Co potřebuješ Teddy?" zeptala se.
"Je tu Roro?"
"Ne." zakroutila hlavou. "Ale když jí uvidím, tak jí řeknu, že si jí hledal.."
"Jsi špatná lhářka, Steph!" řekl a než stihla zavřít, otevřel dveře. "Musíme si promluvit! Je to pravda Roro?"
"Myslíš to, že tě miluju?" zeptala jsem se. "Milovala jsem tě, to je pravda.. Ale teď už ne.. Nevím, co to do Louise vjelo.." nervozně jsem se uchechtla.
"Nevěřím ti." zakroutil hlavou. "Vždycky když lžeš se ti tady udělá malá vráska." ukázal na místo nad nosem. "Takže chci vědět pravdu.. Miluješ mě."
"Ne." řekla jsem. "Stejnak je to jedno.. Máš Kate-"
"Rozešli jsme se!" skočil mi Teddy do řeči. "Protože jsem tě nemohl nechat jít!"
"Ehm- Asi bych měla jít někam jinam." ozvala se Steph.
"Ne!" vyhrkla jsem. "Teddy už jde."
Tak moc jsem si přála, aby odešel. Nechtěla jsem mu lhát.
"Tak na to zapomeň Malfoyová! Neodejdu do té doby, než my řekneš pravdu!"
"Chceš vědět pravdu!? Dobře! Miluju tě už ani nevím jak dlouho! Zabíjelo mě, když jsem tě viděla s Kate! A zabíjí mě to, že tě miluju!" vykřikla jsem.
Tak je tu další! Ja krátkej, ale zase druhej za dnešek. A slibuju, že se pokusím přidat ještě jeden! :)
