Pavel Složil (to je příjmení, co? 😹) se pomalu loudal ulicemi. Dnešní den byl pro něj špatný. Šéfredaktor mu dal poslední příležitost. Copak může za to, že není k sehnání žádná senzace? No jasně, že nemůže! V Pavlovi se bouřila krev. Vždy považoval myšlenku na sebevraždu za absurdní, avšak nyní od ní není daleko. V práci je ve všem poslední a dnes ho dokonce šéf na poslední chvíli odvolal že služební cesty do Německa. Vše už bylo přichystáno a přece si to šéf rozmyslel. Pošlou tam nějakýho mladýho pisálka. Kdyby měl Pavel aspoň rodinné zázemí. Ale rozvedl se před několika měsíci. Kvůli Vandě. Tvrdila mu, že s ním čeká dítě. Nebyla to pravda, ale Pavel se na ní nezlobil, byl ochoten si ji vzít. Při vzpomínce na ní se mu u srdce rozlilo příjemné teplo. Ano, půjde k ní. Vanda je jediná, kdo ho může opět postavit na nohy. Myslí si, že jel na tu služební cestu a tak jeho návštěva bude jistě příjemným překvapením. Prošel kolem několika bloků panelových domů a roztouženě vstoupil do posledního z nich. Na zvonění dlouho nikdo neotevíral a pak se ve dveřích objevil ... cizí chlap. Pavel ze sebe dlouho nemohl vypravit ani slovo, do hlavy se mu nahnala krev a ruce se mu začaly třást. "Co tady děláte?" vysoukal že sebe nakonec podivně cizím hlasem. Chlap si ho pohrdavě přeměřil, ale než mohl něco říct, ve dveřích se objevila Vanda. Krátký župánek, na hrudi odhalený a rozpuštěné vlasy nejlépe svědčily o tom, co se tu odehrávalo. Po spatření Pavla na chvíli zaváhala, avšak neztratila duchapřítomnost. Bleskově ohodnotila situaci a začala jednat: "Pavle, nesmíš se na mě zlobit, ale co bychom si nalhávali, my dva se přece k sobě nehodíme." Pavel chápal dost pomalu. Teď, když mu konečně došla podstata věci, zbrunátněl ještě více a rozeřval se: "Ty dě*ko, vždyť kvůli tobě jsem ztratil rodinu! Co se ti vlastně nelíbí?! Když jsem měl úspěchy, to jsi za mnou lezla, ale teď mě zahneš při první příležitosti!" "Ale Pavle...", pokoušela se ho Vanda usmířit. V odpověď na ní vychrlil: "Ale co Vando?!" a pak už jen salvu těch nejsprostších nadávek. Z okolních bytů vybíhali podnájemníci. Vanda se začínala bát skandálu a přešla do protiútoku: "Ty mě máš co vyčítat, ty, taková kreatura mužskýho. A ne ty s manželkou, ale manželka s tebou se dala rozvést!" Pavel nebyl schopen odpovědi. Měnil barvy jak chameleon a chvěl se po celém těle. "Zmiz..." zakončila Vanda rozhovor a práskla mu dveřmi přímo před nosem. Pavel vyběhl uražený a zahanbený do chladu prosincové noci.
Ahoj 😺
Tohle je moje první knížka a první kapitola, tak doufám, že se líbí 😼 Jen bych chtěla říct, že ačkoliv tuhle knížku psal můj taťka, tak já jí ještě upravila do modernější verze a taky jsem změnila nějaký ty věty a tak. 😸
Btw na obrázku je Vanda 😽
ČTEŠ
Poslední Upír
VampireVšichni víme, že upíři jsou nadpřirozené bytosti, ale co když opravdu existují? A nebo taky ne. Jenže můžou existovat lidé, kteří jsou svým způsobem šílení. A ti lidé si můžou myslet, že jsou upíři. Nějaký člověk si může myslet, že on je Poslední up...
