11) Upír

40 4 0
                                    

David a Pavel vtrhli do pracovny Havránka jak velká voda. "Tak povídej, jak jsi na to přišel?" "Moment, moment, nechte mě vydechnout," bránil se palbě dotazů dr. Havránek. "Hlavně si musíte uvědomit, že ten muž nemusí být vrah. Jak jistě Pavle víš, poprvé jsem se svými dotazy u psychiatrů úspěch neměl. Ale to jsem se ptal jen na ty pacienty, kteří se domnívali, že jsou upíři, či se vyznačovali zvrhlou krutostí. Dnes ráno mě napadlo, že by vrahem mohl být naopak člověk, který se léčil na hrůzu před upíry. Nechal jsem si předložit všechny případy a zvláště jeden se mi zdál podezřelý. Považte: bydlí v našem městě, na kontrole už nebyl pět let, takže o něm nemáme žádné zprávy."
"No jo, jenže on se upírů bál, tak proč by vraždil?" zeptal se Pavel. Havránek ho umlčel gestem ruky; "K tomu se také dostanu. Při pátrání jsem zjistil zajímavou maličkost. Ten muž (a nemá cenu vás déle napínat - podle záznamu na psychiatrii se jmenuje Tomáš (😁 - ty, co mě znají, ví, proč se tomuhle chechtám 😁) Menšík a bydlí na Gruzínské 9 (😁😁) v tom novém sídlišti) trpěl strachem přímo panickým. Hrozilo dokonce, že spáchá sebevraždu. A tak se vyšetřující lékař odhodlal k dosti riskantnímu a možná i nezodpovědnému zákroku. Začal Menšíkovi cpát do hlavy, že on sám je upír a že se tudíž nemá čeho bát. Pacientův stav se začal skutečně zlepšovat a po pár měsících mohl být Menšík propuštěn." "A to ten psychiatr neměl strach, že Menšík je pořád stejným bláznem, že má jenom jinou úchylku?" "Neměl," pokrčil rameny Havránek, "aspoň si to myslel. Když Menšíka pouštěli, choval se prý úplně normálně, potvrdily to i všechny testy a dokonce poklepal psychiatrovi na rameno, že ten trik s tím, že on sám je upír nebyl špatný." "A přece se ten psychiatr přepočítal," dedukoval Pavel, "Menšík si skutečně myslel, že je upír. Vše podřídil tomu, aby mohl uskutečnit své vražedné choutky. Choval se vzorně když ho propustili z blázince, nenechal se unést svými touhami, protože věděl, že je kontrolován. Sehnal si zaměstnání, žil spořádaným životem, a tak se na něj brzy zapomnělo. On však čekal na svou vhodnou chvíli. Vyrobil si celou tu svoji parádu; masku, zuby a drápy a začal přepadat. Až nyní, po pěti letech. I ve svém bláznovství je to pravděpodobně velmi opatrný a hlavně nebezpečný zločinec." "Nesmíme však zapomínat," připomenul David, "že vše, co víme je jenom dedukované. I my musíme postupovat nanejvýš opatrně a neunáhlit se." "No, my si teď zajedeme na tu Gruzínskou a zjistíme, jestli tam ten Menšík vůbec ještě bydlí a hlavně, jaké má na všechny ty večery alibi." Pavel s Davidem se zvedli k odchodu. "Škoda, že nemáme jeho fotku, pracovalo by se nám líp." "Tu už jsem vám neopatřil," omlouval se Havránek, "pochybuji, že nějaká jeho fotka existuje. Jistě je všechny zničil. Snad vám bude stačit jeho popis. Tak zlomte vaz!" "Děkujeme a drž nám palce!" Pavel a David se rozloučili a za chvíli jejich kroky zanikly v hluku pulsující ulice. Havránek se unaveně sesunul do křesla. Měl už toho za dnešek dost.

Čau 🙋👋✋
Už dlouho nebyla kapitola 😿🙀
Njn, co se dá dělat, tak je teď 😼😸
Konečně vyšlo najevo, kdo je nejspíš vrah 🙌😺
Na obrázku Havránek 🙈🙊
Doufám, že se líbí, budu vděčná za jakýkoliv komentář, případně hvězdičku 😻😽
Mám vás ráda a ahoj :3 ^^

Poslední UpírKde žijí příběhy. Začni objevovat