Malá ulička byla nezvykle plná světla a ruchu. Několik policejních aut svými reflektory pročesávalo okolí; každé tmavé místo, každou štěrbinu. V prvním autě seděl vedle štíhlého padesátníka i Pavel Složil. (To příjmení! 😹😹) "Tak vy tvrdíte, že jste se sem zatoulal náhodou a že stejnou náhodou jste slyšel i výkřik," mluvil spíše k sobě muž. "Ano, je to tak, ač se vám to možná zda divné, pane kapitáne," odpověděl Pavel, který se z mdlob brzy probral a nyní vedl hlídku na místo vraždy. Kapitán Ošmera (další super příjmení 😸) byl vysoký, urostlý elegán atletického vzhledu. Konečně byli na místě. Při pohledu na mrtvolu většina mužů začala zvracet. Kapitán sice zbledl, ale zachoval si svoji důstojnost. Když Pavel přistoupil k mrtvé, stěží potlačil výkřik úžasu. Dívce chyběla hlava. Byla uříznuta i s krkem, pravděpodobně velice ostrým nožem, jelikož rána byla provedena neobvykle čistě. Hruď byla rozsekána na malé kousíčky a poházena kolem dokola. Zbytek těla s údy se povaloval v černé louži zaschlé krve. "Ale vždyť vy jste tvrdil, že oběť byla zardoušena a ne takhle zmrzačená," obrátil se na Pavla kapitán. "Máte pravdu," polkl naprázdno Pavel, "vrah se vrátil na místo činu." O stopách po zubech na krku oběti raději pomlčel, nebyl si jistý, jestli se mu to nezdálo a dokázat to nemohl, protože hlava i s krkem zmizela a hruď byla tak rozřezána, že by se z ní nějaké stopy těžko hledaly.
Kapitán mezitím zařizoval nezbytné formality. "Pojedeme na stanici a tam sepíšeme protokol, ano?" řekl Pavlovi spíš oznamovacím tónem. "Budu vám vděčný, když to rychle odbudeme. Jsem příšerně unavený." Pavel potíže nedělal. Odbyl si výslech a v polospánku opustil budovu. Byl dost za celý den a po té spoustě zážitků unavený, ale byl šťastný. Do žil mu vjela nová energie a cestou domů si plánoval jakou z toho udělá zítra v novinách bombu. Doufal, že tento případ bude základem jeho nové kariéry, že obnoví jeho bývalou novinářskou slávu. Jen když pomýšlel na neobvyklou krutost vraha, zvláštně ho zamrazilo. Zažil už ledacos, ale tentokrát cítil skutečný, děsivý strach.
Takže, je tady další kapitola zlatíčka. 😽
Nejdřív bych chtěla moc poděkovat těm, co mojí knížku čtou, líbí se jim, dávají jí hvězdičky, klidně i komentáře. 😻 Vás ostatní, kdo mojí knížku nečtete, bych chtěla pobídnout, abyste se na ní alespoň koukli, třeba se vám zalíbí. 😺
Jinak jsem zjistila, že je tam víc srandovních příjmení. 😹
A poslední věc, předem se omlouvám těm, kdo nejsou moc na strašidelné knížky, upřímně, myslela jsem si, že to bude míň strašidelný, i když tohle moc strašidelný není. 😸
Tak jo, to je ode mě vše, tak zase ahoj u další kapitoly. 😼
ČTEŠ
Poslední Upír
VampireVšichni víme, že upíři jsou nadpřirozené bytosti, ale co když opravdu existují? A nebo taky ne. Jenže můžou existovat lidé, kteří jsou svým způsobem šílení. A ti lidé si můžou myslet, že jsou upíři. Nějaký člověk si může myslet, že on je Poslední up...
