Agreement // boyxboy [NARUTO FF] ✔

16.

Včerejšek se doopravdy vydařil, pomyslel si Naruto, když snídal. Nemůžu pořád uvěřit tomu, že mě Sasuke sám od sebe pozval na večeři. Bylo to tak... Nezvyklý od něho. A dokonce se párkrát usmál. Doopravdy se usmál. Bylo to neuvěřitelný, po tolika letech vidět, jak se jeho koutky zvedají. Jo, včerejšek byl rozhodně super.

Pokýval hlavou, jako kdyby chtěl svým pomyslným slovům dát větší důraz.

Dnes neměl na programu vůbec nic – jelikož včera ho Kurama odradil od tréninku nového jutsu, které se chtěl naučit, neměl na dnešek plán. Možná by mohl zajít za Sasukem? Ne. To ne, vypadalo by to jako, že dolézá.

...Ale to on přece nedělá, že ne? Prostě jen rád tráví čas se svým přítelem. A to je dobře. Je přátelský člověk, takže je to samozřejmost.

Ale stejně nemohl jít. Sasuke je určitě unavený jeho přítomností a musí si chvíli odpočinout od toho všeho. Taky to brzy bude jeho první týden v Konoze, to se musí oslavit! Rozhodně.

Co třeba Sakura? Ta minule určitě říkala, že bude mít čas. Mohl by zajít za ní. Možná něco podniknou.

Dojedl snídani, použitou misku hodil do dřezu plného dalšího špinavého nádobí. Pohodil nad tím otráveně rukou a se slovy ‚to umyju později' se přesunul do koupelny, aby se mohl osprchovat a spáchat ranní hygienu.

Hned, jak byl hotový, se oblékl a vyšel vstříc domu, kde bydlela Sakura.

Cesta netrvala ani deset minut, bydleli s dívkou vcelku blízko u sebe, což se občas dost hodilo.

Mírně zaklepal na dveře a překročil z nohy na nohu.

Po chvíli se za dveřmi ozvaly kroky a dveře se otevřely. Sakura se překvapeně usmála, když uviděla blonďáka.

„Ahoj, co ty tady?"

Naruto se usmál zpět. „Ahoj. Nudil jsem se a řekl jsem si, že bychom mohli něco podniknout."

„Právě jsem se chystala jít do nemocnice, ale můžeš se přidat. Prý hospitalizovali Hinatu s Kibou, tak je můžeš jít povzbudit," řekla a mrkla na něj.

„Hahaha, přece víš, jak to s Hinatou a Kibou mám," povzdechl si Naruto, ale najednou mu došlo, co dívka řekla. „Počkej, hospitalizovali? Co se stalo?"

„Nevím přesně, prý je zranili nějací ninjové ze Zvučné cestou z mise, ale není to nic vážného," řekla Sakura a usmála se.

Naruto uvolněně kývl hlavou. Byl rád, že se jeho přátelům nestalo nic vážného.

Rozešli se směrem k nemocnici. Ani tahle cesta netrvala dlouho. Jelikož Sakura pracovala v nemocnici již dlouho a stále, našla si pár zkratek, kterými chodila.

Za chvíli vcházeli do chodby. Za stolem se na ně usmála sestřička, která měla zrovna službu.

„Ahoj, Sakuro. Co ty tady? Máš dnes přece volno."

„Dobrý den. To mám, ale moji přátelé se tady před pár hodinami objevili, tak se jdeme podívat, jak se jim daří." Usmála se příjemně Sakura a hlavou pokynula směrem k chodbě, která byla na pravé straně a vedla dál, kde byly zmiňované pokoje pacientů.

„Aha, tak to jen jdi," řekla postarší paní a pokývala hlavou.

Naruto i Sakura se tedy rozloučili a vydali se dál do vnitřku nemocnice. Zastavili se před dveřmi od pokoje 45 a zaklepali.