Agreement // boyxboy [NARUTO FF] ✔

7.

Jelikož byl minulý díl vcelku krátký a já jich dnes napsala pár dopředu, máte tady další! :)

Snad se bude líbit.

Enjoy! 

<><><><><

„Co to sakra plácáš?"

Bylo jasně vidět, že Sasuke ztrácí svoji kontrolu. Nesnášel, když se mluvilo o vraždě jeho rodičů nebo nedej bože jeho bratrovi a Naruto mu právě teď vyhrkl do obličeje, že to, jak dosavadně žil svůj život, bylo vlastně úplně k ničemu?

Naruto kývl hlavou na souhlas, jako kdyby chtěl dodat pravdu jeho vlastním slovům.

„Nemůžu ti to říct sám, mám to zakázané. A nebylo by to fér. Ale slyšet to musíš, Sasuke. Všechno to byla lež! Musíš–"

„Nemusím nic! Zabiju tě! Nemáš právo o tom mluvit, nic nevíš!" Zakřičel Sasuke, aktivovaný Sharingan v jeho očích.

Tentokrát blonďák kýval hlavou v nesouhlas. „Musíš mě vyslechnout! Sasuke! Věř mi! Proč bych ti měl lhát? Co bych z toho měl?! Jen chci, abys věděl pravdu!"

Černovlásek měl již vytaženou katanu, když se najednou zastavil.

Přemýšlel.

Najednou jeho oči byly znovu černé, ale stokrát ledovější. Nebyla v nich ani stopa po jakémkoliv citu.

„Nikdy bych od tebe nečekal, že tohle uděláš."

„Cože?" Zeptal se Naruto, nechápal.

„Chceš mě kvůli tomuhle dotáhnout do Konohy. To ses snížil tak hluboko, že bys mi dokázal lhát o smrti mých rodičů? Jako jediný víš, co to pro mě znamená. Jejich pomsta je pro mě všechno, a ty si myslíš, že když mi začneš lhát – začneš obhajovat jeho, dostaneš mě zpátky?"

Blonďák pouze stál, nehýbajíc se, pusu otevřenou. Nechtěl – sakra, ani by ho nikdy nenapadlo, že by to mohl Sasuke vzít takhle.

„Tak to není–"

„Jestli teď hned nevypadneš, zabiju tě." Řekl klidně Sasuke.

Naruto to nevydržel – jeho oči zčervenaly a on zavrčel. Chtěl Sasukemu pomoct, chtěl, aby věděl, co se stalo, aby se dozvěděl pravdu. Předpokládal, že mu Sasuke nebude věřit, ale nikdy ho nenapadlo, že by to takhle překroutil.

„Teď mě poslouchej," zavrčel Naruto, už solidně naštvaný, „nikdy jsem ti nelhal, nikdy. A nikdy bych ti nelhal v tomhle, protože jak jsi sám řekl, chápu, co to všechno pro tebe znamená. Mluvím pravdu. Měl jsem zakázaný se o tom vůbec jen zmiňovat, ale když jsem tě uviděl, nemohl jsem se udržet. Nemám pravomoc ti říct víc, když jsme tu jen my. Musí u toho být i bábi a Kakashi. Ano, chci, abys se mnou šel do Konohy – ale chci to pro tebe. Ty žiješ celý svůj život ve lži, protože tě Itachi chtěl chránit. Vzal to všechno na sebe a znenáviděl sám sebe ve tvých očích jenom kvůli tomu, abys ty byl v bezpečí a nikdy se nedozvěděl pravdu. Ale ty ji musíš znát, já chci, abys ji znal, jinak zničíš jak svůj, tak i Itachiho život!"

Naruto se neudržel, na konci již křičel a občas vrčel, jelikož se Kyuubiho chakra znovu trochu uvolnila. To zalarmovalo jak Karin, tak i Suigetsua, kteří se napjali a očekávali, že budou muset za chvíli zmizet.

Nakonec se ale nic nestalo, Naruto se po svém dlouhém proslovu znovu uklidnil, jen jeho oči zůstávaly červené.

Sasuke studoval blonďáka před sebou pohledem. Překvapilo ho, když se začala uvolňovat démonní chakra. A ještě víc ho překvapovala slova, která vycházela z blonďákových úst.

Nechtěl věřit tomu, co mu Naruto hodil do obličeje. Nemohla být pravda to, co říkal. I když to dávalo smysl. Itachiho slova, která mu řekl před tím, než nadobro odešel. To, proč ho vůbec nechal naživu. Způsob, jakým zavraždil jeho rodiče... Najednou to všechno začalo dávat smysl.

„Proč Itachiho tak moc obhajuješ?"

„To si mě tu celou dobu neposlouchal?" Zeptal se Naruto, vytočený. „Itachi byl jen loutka. Byl donucený k tomu všemu, neměl jinou možnost. Je v tom všem nevinně, nezaslouží si nic víc, než obrovský obdiv. I když je teď v Akatsuki, vím, že v hloubi duše je to pořád dobrý člověk."

Chvíli bylo ticho, Sasuke přejížděl Naruta pohledem a přemýšlel, co udělá. Nakonec se rozhodl.

Obrátil se ke Karin a Suigetsuovi, kteří stáli opodál.

„Vezmete Juuga a vrátíte se zpět do skrýše," řekl nekompromisně a podíval se na Juugovo tělo, které stále bez hnutí leželo na zemi.

„A co ty?" Zeptal se Suigetsu.

„Já půjdu s ním."

Naruto nedokázal uvěřit, že to černovlásek doopravdy vyslovil. On s ním doopravdy půjde. Vrátí se domů!

„To ne!" Vykřikla Karin, zděšení v očích. „Nesmíš odejít! Musíš jít s námi, co když se Juugova pečeť znovu uvolní–"

„Tak víte, co máte dělat." Odvětil klidně Sasuke, který nehodlal měnit svoje rozhodnutí.

Karin byla viditelně rozzuřená. Nechtěla, aby Sasuke kamkoliv odcházel. Najednou ji napadlo – „tak my půjdeme s tebou!"

„Není důvod."

„Ale– co když to je past? Co když na tebe zaútočí!" Nevzdávala se Karin, byla rozhodnutá odejít se Sasukem. Ten začínal být očividně naštvaný.

„Vy tři se vracíte zpátky. Čemu si nerozuměla?" Zeptal se černovlásek. Jeho hlas byl tvrdý, postrádal jakýkoliv soucit a emoci.

Karin sklopila pohled, nechtěla, aby jí Sasuke ublížil, což by rozhodně udělal, kdyby ještě něco řekla.

Suigetsu kývl, neměl problém vrátit se zpět. Vlastně se mu to docela hodilo – neměl absolutně náladu na žádnou misi. Došel tedy pro Juugovo tělo, přehodil si jeho ruku přes svá ramena a obrátil se na Karin – „pojď mi pomoct."

Dívka již nenamítala a přešla ke svým dvoum týmovým partnerům, podepřela Juuga z druhé strany a naposledy se podívala na Sasukeho. „Dávej pozor," řekla pouze a v tu chvíli všichni tři zmizeli v obláčku kouře.

Sasuke nečekal, obrátil zrak k blonďákovi.

„Tak jdeme?"

Naruto se široce usmál, dalo se říct, že se celý rozzářil. Sasuke se vrací domů! Důrazně pokýval hlavou a společně se Sasukem se vydal směrem ke Konoze.