Agreement // boyxboy [NARUTO FF] ✔

21.

O TŘI MĚSÍCE POZDĚJI

Tolik dní uběhlo od doby, co Sasuke s Kakashim odešli.

A stále žádná zpráva.

Nikdo nevěděl, co se pokazilo. I sama Tsunade řekla, že je to nezvyklé. Samozřejmě, mise bývaly těžké a občas i nevyzpytatelné, proto nebylo tolik ojedinělé, když se protáhly o pár dní, nebo týdnu navíc. Co se ale týče měsíců, to bylo něco jiného.

I když to Hokage nechtěla přiznávat před Narutem, věděla, že se muselo něco stát.

Sama Sasukemu a Kakashimu říkala, že mise bude trvat na nejvýš měsíc, pokud půjde vše podle plánu.

Ostatně, byl tu i jiný problém – sžíralo ji svědomí. A to dost těžce. I přes to, že věděla, že se na tu misi nikdo jiný nehodil, stále tu byla ta druhá stránka, která si vyčítala, že je poslala pryč.

Bohužel, tohle byly rizika toho, být ninja. A být Hokage. Museli se brát v potaz i ta těžká rozhodnutí.

Co se týkalo Naruta – nebylo to vidět, jelikož se to blonďák snažil celými silami udržet v tajnosti, ale jeho deprese nepřestaly ani po tom, co ho tehdy navštívila Sakura. Ano, pomohlo to, bohužel ale jenom na chvíli. Tím, že si urovnal svoje pomatené myšlenky, se stalo všechno až moc jasné. Naruto věděl přesně, co k Sasukemu cítí.

A nebyl si jistý, zda to bylo lepší, než ten chaos, který cítil předtím.

Sakura, Sai, Yamato, Tsunade... Nikdo nic nepoznal. Což Naruto považoval jako výhru. Několikrát se dokonce sarkasticky pochválil za to, jak dokáže schovávat svoje emoce. Nevěděl proč to tak bylo – ale jednoduše to tak bylo – vždycky to měl tak, že svoje emoce buď až příliš moc ukazoval, nebo je neukazoval vůbec.

Právě v tuhle chvíli se to hodilo; nemusel totiž nikomu vysvětlovat, co se to s ním dělo. I když teď už znal odpověď, nebyl si jistý, zda stál o to – nebo byl připravený – dělit se o ní s někým jiným.

Naruto si to nechtěl připouštět, věděl totiž, že kdyby to udělal, zničilo by ho to.

Sasuke byl pryč až příliš dlouho.

Každý mu říkal, jak sám ví, že mise se můžou prodloužit a další blbosti okolo. Samozřejmě, že to věděl. Sám párkrát strávil na misi dvakrát tolik času, třeba jenom kvůli špatnému počasí, které ho postihlo na cestě. Všechno se přidávalo ke všemu a stačil jeden malinký problém, aby se zpozdila.

Ale tohle mu bylo momentálně naprosto jedno – v jeho očích racionální myšlenky neexistovaly. I když na jeho argumenty byly inteligentní a smysluplné odpovědi, které všechno vyvracely, Naruto je neslyšel.

V hlavě se mu za celou tu dlouhou dobu vyrojilo asi pět set tisíc různých způsobů, jak mohl být Sasuke zraněný. Nebo zabitý. Všechno to byly hrozné představy, díky kterým se Narutovi srdce na pár sekund zastavilo. Ale ani to ho neodradilo od přemýšlení.

Věděl, že je ztracený.

Dal si slib – tentokrát sám sobě, jaká ironie – že tomu dá ještě jeden měsíc. Pokud se o Sasukem a Kakashim nedozví něco nového, vydá se je hledat. I kdyby mu to Tsunade zakázala, nebo Sakura – nezajímalo ho to. Byl si vědom rizik, která s sebou tahle mise nesla.

Ale to všechno bylo až moc irelevantní.

Jediné, na čem záleželo, byl Sasuke.

><><><><