13.

2.6K 214 17
                                    


Jak se to vezme.

Mise sama o sobě dopadla nad očekávání dobře. To se ale už nedá říct o atmosféře, která panovala po celou dobu – ta byla otřesná.

Sakura, kdykoliv se zadívala na Sasukeho, vypadala, jako kdyby mu nejraději utrhla hlavu a hodila mu ji do obličeje. Ale na druhou stranu, na Naruta byla extrémně hodná. Hodnější, než normálně.

Po tom, co se dívka smířila s tím, že se jejich přítel už nevrátí, změnila se. Nejzásadněji se změnilo její chování vůči blonďatému chlapci, na kterého začala být... příjemná. Už žádné další mlácení, ječení nebo cokoliv jiného. Všechno se tehdy změnilo, a Sakura pochopila, že Naruto to má z nich všech nejtěžší – nechtěla mu to proto stěžovat ještě více.

Sasuke, na druhou stranu, byl právě v nejhorší pozici. Stále se nedozvěděl, co dívka myslela tím ‚slibem', o kterém se zmínila tehdy v kanceláři, když Naruta objímala. Několikrát se na to chtěl zeptat, ale kdykoliv tak udělal, Sakura ho zpražila takovým pohledem, že si to raději odpustil.

Konečně stáli před bránou Konohy. Byli pryč tři dny, a to stačilo na to, aby se asi tak šedesátkrát stačili pohádat.

„Jsme doma!" Vykřikl šťastně Naruto, který té dusné atmosféry měl už pokrk. Stále se Sakuru a Sasukeho snažil krotit, skákat jim do řeči, když si vjeli do vlasů, ale pořád to nepomáhalo.

Naruta by nikdy nenapadlo, že Sakura bude mít zrovna takovou reakci, jakou měla. Představoval si, že Sasukemu skočí kolem krku, jemu poděkuje a všechno bude růžové... Ale tohle ne. Nemohl uvěřit svým očím, když jemu se hodila okolo krku a Sasukemu dala pěstí. Na jednu stranu ji chápal – chvíli se cítil stejně, jako ona, nakonec ho to ale přešlo a uvědomil si, že Sasuke měl vlastně právo odejít. Chtěl pomstít svoji rodinu. A i když to dlouho předtím neviděl, nakonec mu to došlo. Bohužel, u Sakury se nedalo říct to samé.

„Tak moc se těším, až si dám sprchu," vzdychl slastně Naruto jen nad tou představou.

Kakashi se zasmál. „To nejsi jediný."

Sasuke už chtěl přitakat, najednou se ale zarazil. V hlavě se mu vytvořila představa Naruta ve sprše. Bez ničeho, nahého, stojícího ve sprše. Kapky vody stékající po jeho klíčních kostech, vypracovaném břichu, dolů, dolů...

Najednou jako kdyby dostal facku. O čem to sakra přemýšlí?! Rychle zavrtěl hlavou, toho si ale všiml blonďák.

Usmál se na něj a zeptal se; „děje se něco, Sasuke?"

Ten se na něj prudce otočil a zavrtěl hlavou. „Ne, nic."

Naruto tedy kývl, bylo ale vidět, že se odbít jen tak nenechal.

Kdyby šli delší dobu, určitě by se k tomu ještě vrátil, ale naneštěstí už byli v kanceláři Hokage.

„No podívejme se! Všichni se vrátili v celku!" To bylo první, co Hokage řekla, hlas plný posměchu.

„Mise splněna?"

„Zdárně a překvapivě rychle," odvětil Kakashi a podal Tsunade srolovaný svitek, ve kterém bylo všechno zapsáno.

„To jsem ráda." Řekla Tsunade a podívala se na Sasukeho se Sakurou. „Mimochodem, jak jsem vám slibovala, že si budete po misi dělat, co chcete – to beru zpět. Nikdo se mi zabíjet nebude, týmů je právě doopravdy minimum a já potřebuju co nejvíc schopných ninjů."

Sakura si povzdechla, Hokage ji viditelně zkazila náladu.

„Tak vidíte!" Vykřikl šťastně Naruto, kterému spadl kámen ze srdce. „To si můžeme jít společně někam sednout."

„Já půjdu klidně," ozval se Sai a mírně se usmál.

Naruto, potěšený, že se někomu jeho nápad líbí, kývl a otočil se na Sasukeho a Sakuru. „Co vy dva?"

„Nemyslím si, že je to dobrý nápad," řekl opatrně Sasuke, dívajíc se nenápadně směrem k dívce.

Ta pokývala hlavou v souhlasu. „Překvapivě s ním souhlasím. Ale já půjdu ráda."

Blonďákovy tváře se najednou nafoukly.

Tak dětské gesto? Roztomilé... Pomyslel si Sasuke. Hned na to by se nejraději profackoval. Co to s ním sakra je?!

„Prosím, prosím," sepjal před ním Naruto ruce, „půjdeš s námi? Aspoň na chvíli, prosím!"

Sasukeho pohled zabrousil k Sakuře, která měla jasně odmítavý výraz. Když se ale podíval do Narutových azurových očí, nešlo odolat. Kývl.

Naruto mírně výskl nadšením, potom se ale ihned zastyděl. Teatrálně si odkašlal a hrubým hlasem řekl: „To je dobře."

To Sakura už nevydržela. Vyprskla smíchy a chytla se za břicho. Naruto někdy dokázal být až moc roztomilý.

><><><><><

Tímto vám všem přeju hodně nervů do školy. Já jsem z toho, upřímně, dost špatná a vůbec se mi nikam nechce. 

A taky chci upozornit, že je asi tak 98% šance, že nové díly budou vycházet dost neuspořádaně, jestli vůbec. Máme slíbených až moc písemek. Všichni asi chápeme, co to znamená. :)

Mějte se zatím pěkně! 



Agreement // boyxboy [NARUTO FF] ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat