Uvědomila jsem si, že jsem chtěla odepsat na smsky od toho anonyma. Šáhla jsem si tedy pro mobil, který jsem lehce odemkla a najela na zprávy.
Anonym: Ale slibuju ti, že ti to určitě řeknu.
Anonym: Nathalie?
Anonym: Nedělej si ze mě srandu. Vím, že už nejsi ve škole tak mi prosím odepiš.
Anonym: Notak Nathali. Já se strašně nudím a nevím co dělat.
Anonym: Tak mi pak napiš, až si to přečteš.
Nathalia: Omlouvám se. Byla jsem venku a nějak jsem se zamyslela a nevnímala jsem telefon.
Anonym: Takhle pozdě večer?! :O
Nathalia: Nevím kde jseš, ale u nás je půl desátý večer a to mi opravdu nepřijde jako "pozdě".
Anonym: Co kdyby se ti něco stalo?!
Nathalia: Neboj se, na to místo kde jsem byla nikdo nechodí;) ..Vlastně o něm vím jen já a můj 'kamarád'.
Anonym: To je ještě horší! Sama, někde ve tmě, Nathalie slib mi, že se ti nikdy nic nestane. Prosím.:(
Nathalia: Slibuju, že se mi nikdy nic nestane. Neboj se o mě, dokážu se o sebe postarat;))
Mobil jsem nechala ležet na posteli a šla jsem se umýt. V delším tričku na spaní, které mám už několik let, a kraťáscích jsem seběhla schody a šla jsem vykrást lednici.
Když jsem si udělala několik sendvičů, popcorn, salát, vzala si tabulku čokolády a kyblík zmrzliny, tak jsem si vzala už 'jenom' flašku s vodou a odnesla jsem si to do pokoje. Vyskládala jsem si všechno na postel, vzala jsem si notebook a pustila jsem si Lásku Nebeskou na kterou jsme se neustále koukali s Harrym.
**Další díl je tu:3 :)) Jak se vám líbí? :))
ČTEŠ
Text Messages •cz•
Fanfiction"Když na vás, někdo pro vás moc důležitý zapomene, je to rána pod pás. Musíte se, ale oklepat a jít dál. Je to těžké, ale nic jiného vám nezbývá." ------------------------------------ Příběh který vás v mnoha ohledech překvapí a snad si ho...
