Nathalie: Tak za hodinu u arény?
VERONICA: Jojo. Uvidíme se.
Odložila jsem telefon a šla jsem si vybrat oblečení. Po delším vybírání jsem se rozhodla pro černý top s s holými zády, světlejší roztrhané boyfriend džíny a k tomu moje oblíbené černé converse kotníkové boty.
Oblečená jsem šla do kuchyně kde jsem si vzala jablko. Zkontrolovala jsem zda mám lístky, klíče a peněženku. Když jsem se ujistila, že mám vše co potřebuji jsem zavřela dveře od bytu a vyrazila jsem k aréně.
**
Když jsem dorazila k hale tak jsem se rozhlédla jestli někde neuvidím Ronie a taky že jo. Středně vysoká, blonďatá a tak trochu trhlá holka na mě mávala a probojovávala si ke mně cestu skrz zástupy fanynek."Ahoj Ronnie." Objala jsem jí a ona mi objetí a pozdravem opětovala. Vytáhla jsem naše vstupenky a vydaly jsme se k bočnímu vchodu jak mi včera řekl Harry, prý tam na nás bude někdo čekat.
Po cestě jsme si povídali o naprostých blbostech, jak tónu nás holek bývá, a já si prohlédla co měla na sobě a abych pravdu řekla, ještě že jsem si nevzala to co jsem si chtěla vzít, protože by jsme byly jako dvojčata. Ronnie to ale opravdu slušelo, černá kostkovaná košile se sukní a k tomu tenisky, strašně moc jí to slušelo.
Když jsme došly k ochrance u bočního vchodu tam jsme jim ukázaly naše vstupenky a ti nás pustili dovnitř. Jeden z nich nás zavedl k šatně kluků, zaklepal, otevřel dveře a pustil nás dovnitř.
**Zdravím všechny:) vím že delší dobu nebyla část, ale měla jsem hodně zařizování kvůli turnaji na kterém jsem byla a v sobotu jedu na dovolenou s rodiči takže taky nevím kdy bude další část ale pokusím se něco napsat:)) snad se vám část líbí:))
ČTEŠ
Text Messages •cz•
Fanfiction"Když na vás, někdo pro vás moc důležitý zapomene, je to rána pod pás. Musíte se, ale oklepat a jít dál. Je to těžké, ale nic jiného vám nezbývá." ------------------------------------ Příběh který vás v mnoha ohledech překvapí a snad si ho...