Anonym: Časem ti ho řeknu;)
Nathalia: To jsem opravdu ráda -,- no nic....kde bydlíš?
Anonym: Chceš se stavit? :O ♡.♡
Nathalia: Ne -,- jen nevím na co se tě mám ptát.
Anonym: Bývala s tebou větší sranda. Co se stalo??
Nathalia: Někdo mě opustil... Byl to kamarád a z ničeho nic se se mnou přestal bavit. Neodepisoval, nevolal mi a ani když byl doma tak se ke mně nestavil. Nevím, co jsem mu udělala, ale i přes to všechno za ním stojím a snažím se ho podporovat.
Proč mu to sakra píšu?! Kde je to moje tvrdé já?! Od té chvíle co se na mě vykašlal se toho hodně změnilo. Už jsem se tolik nesmála a ani jsem tolik nechodila ven. Většinu času jsem hrála na kytaru a skládala písničky. To byla naše oblíbená činnost. Skládání hudby, písniček a koukání na filmy.
Teď už je to všechno jenom minulost. Nestála jsem mu ani za to, aby se se mnou rozloučil.
Anonym: Třeba neměl na výběr. Nebo neměl čas, ale snažil se.
Nathalia: Jo snažil -,- pfft... Kdyby se snažil, tak bych se kvůli němu nestala takovým asociálem a nebrečela bych kvůli němu každý den. (-teď platí už jenom ta první část.)
Anonym: To je mi moc líto Nathalie. Opravdu.
Na to jsem mu neodepsala. Neměla jsem na to sílu. Znovu jsem do toho spadla. Přepadl mě nezastavitelný pláč. Lehla jsem si a brečela jsem. Potřebovala jsem to ze sebe nějak dostat. A je to zase zpátky, proč mi to sakra udělal?
**Co si o tom myslíte?:)))
PS.: Ještě jednou děkuju Lindo ❤❤
ČTEŠ
Text Messages •cz•
أدب الهواة"Když na vás, někdo pro vás moc důležitý zapomene, je to rána pod pás. Musíte se, ale oklepat a jít dál. Je to těžké, ale nic jiného vám nezbývá." ------------------------------------ Příběh který vás v mnoha ohledech překvapí a snad si ho...
