Text Messages •cz•

{30}

Probudila jsem se díky zvuku budíku, který mi připomněl, že se mám konečně vykopat z postele, připravit se a vyrazit do práce. Taky jsem tak udělala. Za deset minut se za mnou už zavíraly dveře od baráku a já vyšla směrem ke kavárně.

Veronica: Ahoj Nath, omlouvám se, ale dnes nepřijdu do práce, není mi vůbec dobře asi nějaká chřipka, věřím že to zvládneš a klidně zavři už po oběde.

Nathalia: Tak to hlavně vylež ty marod jeden, nemusíš se bát já to zvládnu;) :D

Jak jsem napsala tak jsem udělala. Práce ubíhala rychle a já zavírala až ve tři. Sice jsem neměla pauzu na oběd, ale nemohla jsem vyhodit zákazníky a pro jednou mě to nezabije.

Doma jsem si připravila špagety a k jídlu jsem si na počítači pustila jeden z mých oblíbených seriálů, HIMYM. Po jídle jsem si všimla, že mi přišla smska.

Harry: Ahoj.. uhm.. já jen jsem chtěl aby jsi věděla, že dnes v noci s klukama odlétáme do Ameriky na turné a že to bude asi na dlouho, ale pokud budeš chtít můžeš kdykoliv přijet za námi a nebo když budu mít volno tak můžu já za tebou. Vím, že teď jsme kamarádi (co jiného že?) ale já ti chci dokázat, že v mém srdci budeš vždy zabírat to velké místo a nikdy se to nezmění. Už ani nevím co to sem píšu, ale pamatuješ na toho anonyma co ti jednoho dne napsal? Je tu pořád jenom už znáš jeho jméno. Tak snad se brzy uvidíme Brooke.

On. Dnes. Odlétá. Proč mě to překvapuje vždyť mi to říkal. Dneska v noci odlétají. To je dost široký pojem.

Nathalia: Co myslíš tím 'v noci'? Chtěla bych tě ještě vidět.

Harry: Asi ve dvě ráno, taky bych tě rád viděl, ale nemůžu opustit hotel a ochranka to tu hlídá tak že se nikdo nedostane dovnitř. Nevím proč ale je to tak...

Nathalie: Ohh...tak dobře, snad se uvidíme co nejdříve. Užij si turné:) Anonyme.

Bezvadný stačí si večer zavolat taxi a odjet na letiště kde se s Harrym a samozřejmě s klukama rozloučím.

Šla jsem do pokoje kde jsem začala hrabat ve skříni až jsem našla Harryho staré triko HIPSTA PLEASE. Našla jsem nějaký kus balícího papíru a zabalila jsem ho do něj. Aspoň něco mu dám.

Ani jsem se nenadála a bylo jedenáct, zavolala jsem si taxi a i s vědomím, že budu na letišti dřív jsem se šla připravit na odjezd.

Cesta na letiště proběhla v tichosti a když jsme po zdlouhavé cestě zastavili, tak jsem taxikáře požádala aby na mě počkal. Pouze přikývnul a obdařil mě milým úsměvem.

Vstoupila jsem do letištní haly a rozhlédla jsem se. Na tabuli odletů jsem se v tom nevyznala a tak jsem se šla zeptat na informace jestli tu neviděli nejslavnější boyband světa. Než jsem však stihla dojít k pultu, za kterým seděla vcelku mladá žena, mi někdo zakryl oči.

"Hádej kdo jsem. Můžeš třikrát." Zašeptal mi do ucha jeho charakteristickým chraplavým hlasem. Otočila jsem se a ovinula okolo Harryho těla svoje paže.

"Nemohla jsem se s tebou nerozloučit. A mám pro tebe takovej menší dárek." Vyndala jsem z tašky zabalené triko a počkala na jeho reakci po otevření. Kdyby jste to viděli, bylo to něco mezi pohledem malého dítěte, když dostane hračku, kterou si dlouho přeje, a když najde svého dávno straceného medvídka.

Povídali jsme si a když se už musel jít odbavit tak přišlo na řadu loučení. Ta nejhorší část.

"Nikdy na tebe nezapomenu Thalie. Neboj." Řekl když jsme se naposledy objímali. "Já na tebe taky ne Anonyme." Usmála jsem se do jeho hrudi a naposled jsem vdechla jeho vůni která byla kombinací jeho kolínské a jeho osobité vůně.

Rozešla jsem se směrem k východu ale něco mi říkalo, že jsem ještě neudělala všechno co jsem chtěla. Otočila jsem se tedy ještě k Harrymu a rychle jsem se za ním vydala.

"Harry!" Zakřičela jsem rychle když už šel k přepážce. Otočil se na mě a když jsem byla pár kroků od něj tak roztáhl náruč. Na nic jsem nečekala, vběhla jsem do jeho náruče a hned jsem ho políbila.

V taxíku po cestě domů mi přišla zpráva. Od koho jiného než od Harryho.

Harry: Doufám, že to nebylo naposled a taky že co nejdřív přiletíš. Miluju tě tvůj anonym.

Nathalia: Taky doufám. S láskou Thalia.

****tak a máme tu konec příběhu. Vím je to ukončené tak nějak náhle ale už jsem si to promýšlela delší dobu:) .. budu se teď věnovat novým příběhům které připravuji ale nevím kdy vyjdou.

Tenhle příběh jsem přidávala od 23.1.2016 a dneska je 23.8.2016 za tu dobu se toho hodně stalo a já jsem ráda že jsem ten čas trávila i psaním této povídky. Po sedmi měsících má  skoro 10k přečtení a skoro 1k votes. Je to neuvěřitelné děkuju vám:')

Každopádně doufám že vás čtení mého příběhu bavilo a že se uvidíme i u dalšího mého příběhu.

Děkuju moc za votes a komentáře ♡ jste neuvěřitelní :3 xox.