Šla jsem po ulici a byla jsem šťastná jako už dlouho ne. Zařídila jsem si práci a bydlení a konečně jsem se osamostatnila.
Na konci ulice jsem zatočila doleva a vešla jsem do kavárny ve které bych měla mít mou novou práci. Šla jsem rovnou k pultu kde se nacházela sympatická holka.
"Dobrý den co so dáte?" Zeptala se mě s úsměvem Ronie, jak jsem si přečetla na její jmenovce.
"Uhm..ahoj.. já jsem Nathali a od zítra tu mám nastoupit." Vykoktala jsem ze sebe a začala jsem se bát, že mě nebude mít ráda.
"Ahoj! Těší mě Nath já jsem Veronica, ale většina lidí mi říká Ronie." Vysypala ze sebe rychle a já si během vteřiny byla jistá, že z nás budou hodně dobré kamarádky.
"Chceš už něco ukázat dneska, když už tu jsi?" Zeptala se a měla při tom úsměv od ucha k uchu.
"To by bylo fajn. Nechci být zítra jako zpomalená stará babička." Zasmála jsem se a Ronie se mnou.
**
"Tak snad všechno chápeš. Kdyby něco jsem vedle tebe, tak se klidně ptej." Pronesla kamarádsky Nica, jak jsem se jí rozhodla říkat, zavázala si kolem pasu zástěru a já jsem ji napodobila. Dohodli jsme se, že posledních třicet minut tu s ní zůstanu a vyzkouším si to. Není to nic těžkého, zeptat se lidí si dají, udělat kávu, dát zákusek na talířek a odnést to nebo případně zabalit sebou a nechat si zaplatit.Posledních pět minut před koncem otevírací doby odcházeli poslední zákazníci a já jsem si brala hadr a šla jsem utírat stoly.
Slyšela jsem otevření dveří, ale neotáčela jsem se, beztak si někdo řekl, že si rychle koupí kávu a odejde. Nic jiného mu ani nezbývá už budeme zavírat.
"Dobrý den co si dáte?" Slyšela jsem už po několikáté během dneška z Roniiných úst. Znělo to v jejím podání velmi přátelsky a mile.
"Dobrý den." Usmál se. Ten člověk se usmál bylo to slyšet. "Prosím jedno karamelové latte." A to jsem se zarazila. Otočila jsem se s děsem očích. Stál tam. Zrovna se otočil. Už nebylo cesty zpět, beztak mě poznal.
**
Zdravím :)) Děkuju vám za neskutečných 5k přečtení♡ no snad se vám díl líbí:) budu ráda za vás názor:)) xox.
ČTEŠ
Text Messages •cz•
Hayran Kurgu"Když na vás, někdo pro vás moc důležitý zapomene, je to rána pod pás. Musíte se, ale oklepat a jít dál. Je to těžké, ale nic jiného vám nezbývá." ------------------------------------ Příběh který vás v mnoha ohledech překvapí a snad si ho...