Teacher | Z.M., FF|

07. talking SIDE

Věnováno: AG1_1415

,,Copak...?" zašeptal jsem potichu, se strachem, že bych jí snad mohl vyděsit.
,,Já-" začala ,,Bojiš se.?"přerušil jsem ji a upřel na ni svůj zvědavý pohled.

○ Bethany's view ○
,,Ne....ale ... mám krámy." hlasitě jsem polkla a lehce se podepřela na loktech, zvedaje se tak do sedu.

Krámy. Opravdu skvělá odpověď. Samozřejmě to nebyla pravda, ale já prostě nedokázala říct Zaynovi do očí, že mám strach. Možná to zní zbaběle, ale bylo to tak.

Zaynův pohled se na zlomek vteřiny změnil na zamyšlený, ale nakonec chápavě přikývl. Možná pochopil, jak se věci mají, ale díky bohu to neřešil...neměla bych tolik odvahy se mu to říct do očí a už vůbec ne na to se s ním vyspat.

Pomalu jsem začala vstávat, s plánem vrátit se do svého pokoje, ale nakonec jsem si to rozmyslela a obrátila svůj pohled do Zaynových očí.
Na tváři měl stále svůj zamýšlený výraz, ale když si všiml, že ho pozoruji, věnoval mi jeden z jeho dokonalých úsměvů.

,,Už bys měla jít spát..." prolomil po chvíli ticho, které mezi námi panovalo, lehce chraplavý hlas.
,,Dobře.." neochotně jsem se začala zvedat z postele. Neměla jsem odvahu se ho zeptat na to, jestli bych tu mohla spát. Najednou jsem byla zbabělec. Asi to zní jako ubohost, ale za všechno mohl jenom On. Moje vůle nebyla na tolik silná aby mu odporovat, proto jsem se raději chovala jako vycvičený čokl, nebo podobná havěť, která se zdá, jen jako malý zmetek s vymytým mozkem a otravným štěkáním.

Jeho prsty se zapletly do těch mých a Zaynovi rty se lehce střetly s mým čelem. Musela jsem svoje oči zvednou trošku nahoru, abych viděla do tich jeho.
Naše oči se do sebe začínali vpíjet, jako vodové barvy do papíru. Milovala jsem tenhle pohled.

,,Zaynie..." pokusila jsem se o roztomilý pohled a schválně si pohrála na jazyku s koncem jeho jména.

,,Ano..?" na tváři se mu vykouzlil hravý úsměv a to odhalilo i jeho sladké doličky.

,,Ehm-...nemohla bych tady dneska přespat.?" vyslovila jsem větu, kterou jsem si vduchu řekla nejmíň stokrát, nahlas a se sevřeným žaludkem soustředěně čekala na jeho odpověď.

,,Nevím jestli je to dobrý nápad..." věnoval mi nejistý pohled a zkousl si zamyšleně spodní ret.

,,Nic se nastane...budeme jen .. spát." ujistila jsem ho a skřivila rty do nepatrného úsměvu.

,,Tak dobře.." zachraptěl s uličnickým ušklebkem a přesunul svoje ruce na má bedra. Naše rty se znova spojili do letmého polibku, těsně před tím, než jsme se přesunuli zpátky do postele.

Zaynovi ruce se obmotali okolo mého pasu a majetnicky si mě přitáhl k sobě.

,,Neměl by někdo zhasnout.?" uchechtla jsem se. ,,Zajdeš tam.?"

,,Ne."

,,Tak budeme spát při světle..." pokrčil bezstarostně rameny. Zabořila jsem hlavu do jeho hrudi a poslouchala jeho pravidelný tlukot srdce.
Najednou mě od sebe ale Zayn lehce odstrčil a vstal z postele.

Nechápavě jsem ho pozorovala, ale když celou místnost zahltila tma, pochopila jsem, že šel s největší pravděpodobností zhasnout.

,,Nechceš rozsvítit lampičku.?" otočila jsem se směrem, kde se prohla matrace a snažila se nahmatat Zayna.

,,Proč.?" slyšela jsem pobavené uchechnuti.

,,No...ehm..je tu moc tma.." neslyšně jsem si povzdychla a zajela si rukou do vlasů a následně si je prohrábla.

,,Ty se bojíš.?"zeptal se nevěřícně.

,,Ne ale ehm- líp se mi spí." vysvětlila jsem.

,,Aha..." dodal Zayn ironicky, ale pokoj konečně zaplavilo lehké světlo z lampičky.
Ulevně jsem vydechla a věnovala Zaynovi děkovný úsměv.

,,Dobře....už můžeme jít spát." umístil malý polibek do mých vlasů, těsně před tím než si kolem mého těla opět obmotal svoje paže.

Pomalu jsem cítila jak moje mysl začíná ztrácet kontrolu nad okolím a já upadám do tvrdého spánku. Nejspíš bych i usla, ale svalnatá ruka na mém zadečku, mě rychle vrátila zpátky do reality.

Zayn si začal pohrávat s mými vlasy, mezitím co jeho druhá ruka přejížděla prsty po vnější straně mého stehna.

,,Bethany..." zachraptěl tiše. Nějak jsem na to nereagovala a dál dělala, že spím, snažíc se zakrýt lehké uchechtnutí, které se dralo na povrch.

,,Beth..'' ušklíbl se Zayn, který si nejspíš všiml mých cukajících se koutků, a odhrnul mi vlasy z krku. Jeden z jeho vlhkých polibků si našel svoje místo těšně pod moji šíjí. Jen jsem se zmohla na trhané nadechnutí, snažíc se skrotit své divoce bušící srdce.

,,Spíš.?" další polibek. Moje tiché uchechtnutí pro něj byla nejspíš dostačující odpověď na to, aby si mě otočil čelem k němu. Naše pohledy se automaticky střetli a Zaynovy ruce se znova obmotali okolo mého pasu s dlaněmi spočívajícími na mém pozadí.

Jen pravidelné nádechy a výdech. Nic jiného se od zdí tohoto pokoje neodráželo. Jedna z jeho rukou se vrátila k mým vlasům , namotávajíc si na prsty jeden z mých pramínku za druhým. Tohle uklidňující gesto mi rázem vykouzlilo nemalý úsměv, který mi Zayn rázem bez váhání oplatil.

,,Víš že jsem nikdy neměl v plánu začít si něco se studentkou jako jsi ty?" odhrnul mi pramínku vlasů, který mi právě spadl do tváře a lehce mě pohladil po líčku.

,,Jako já.?" nakrčila jsem zamračeně nos, což vedlo k jeho pobavenému uchechtnutí a věnovala mu zvídavý pohled.

,,Ano..přesně jako to." ušklíbl se.

,,A my spolu něco máme.?" nadzvedla jsem k oko překvapeně obočí a tiše vyčkávala na jeho odpověď.

,,Ne...vždyť to je naprosto běžné, aby spal učitel se studentkou v jedné posteli.." převrátil Zayn oči v sloup a přeměřil si mě pobaveným pohledem.

,,Ale jen doufám, že tohle-" ukázal na nás dva ,,-není nic vážného..." z jeho slov mě trochu zamrazilo a popravdě jsem je ani moc nepochopila, ale nehodlala jsem ho přerušovat ,,..nechci aby sis myslela, že tohle je jako pohádka, která má šťastný konec, protože v našem případě to možné není. Já- asi chápu, že se ti to neposlouchá zrovna nejlíp, ale chci aby sis to uvědomila už teď..." moje nádechy byl čim dál těžší a těžší a v krku se mi začínal tvořit nepolknutelný knedlík. ,,...takže...to mě vlastně vede k otázce. Jsi si jistá, že chceš, aby to takhle pokračovalo dál.?" pohledem jsem stále propalovala svoje prsty, které nervózně žmoulali lem peřiny, ale když Zayn dopověděl jeho otázku, zvedla jsem pohled nahoru. Moje oči se střetli s těmi jeho oříškově hnědými a já se do nich se zamyšleným pohledem vpíjela.
Kam tohle vlastně vede.?

♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢♢
AHOJ MOJE ZLATÍČKA :)))

Po týdnu konečně nový díl. Už jsem zase zpátky a nové díly budou tedy vycházet opět častěji :)))

Nahoře je věnování pro jednu úžasnou holčinu, která vytrvale komentuje každý díl a proto jí tímto chci moc poděkovat a věnovat i celou tuhle kapitolu :*

With love

♡ nell_ b♡