42. Je nádherný!

301 25 3
                                    

Párkrát jsem zmateně zamrkala a porozhlédla jsem se na místě, kde jste zastavily. Louka? Podívala jsem se na Lucase a nadzvedla jsem obočí "Co tady děláme?". Uchechtl se a vytáhl šátek, pochopila jsem, že mi chce zavázat oči, a tak jsem záporně zakývala hlavou "No, tak na to zapomeň, nemám ráda překvapení a ty to moc dobře víš". Jemně se pousmál a i přes můj zákaz přiložil šátek přes moje oči. Frustrovaně jsem zafuněla a z jeho strany bylo slyšet tiché uchechtnutí. Cítila jsem, jak na malou chvilku položil svoje rty na mé čelo a poté se odtáhl "Ano, já vím, že nemáš ráda překvapení, ale tohle jinak nejde. Neboj, za chvilku ti to sundám, bude to stát za to". Zmohla jsem se na pouhé kývnutí a lépe jsem se uvelebila na měkké sedačce. Do pár minut motor auta utichl a já čekala, co se bude dít dál. Dveře se z mé strany otevřely a Lucas mi pomohl vylézt z auta. Neohrabaně jsem se postavila na nohy a společně s ním jsem udělala několik kroků. Cítila jsem, jak sundal ruku z mých boků a přemístil je k zavázanému šátku "Teď ti ten šátek sundám, ale musíš mi slíbit, že necháš zavřené oči".

"Dobře"

Oči jsem nechala zavřené a on se mnou udělal ještě pár kroků. Cítila jsme jeho teplý dech na krku a tvořil mi tam husí kůži. Trhaně jsem se nadechla a čekala na jakýkoliv pokyn "Otevři oči". Pomalu jsem otevírala oči a několikrát jsem zamrkala, abych si zvykla na prudké denní světlo. Přede mnou stál dvoupatrový dům střední velikost se žlutou fasádou. Moje ústa se mírně pootevřela a dál jsem si prohlížela dům před sebou. Byl oplocený a od branky vedla k hlavním dveřím kamenná cesta. První, co mě zaujalo na velké zahradě byl velký bazén. Otočila jsem se na Lucase a nevěděla jsem co říct "To je -". Nedořekla jsem větu a znovu jsem se otočila na stavbu před sebou. Zezadu obmotal ruce kolem mého pasu a hlavu položil na moje rameno "Líbí se ti?". Na mojí tvář se vkrádal ten tipický úsměv, který jsem neuměla potlačit "Líbí, ale -".

"Žádné ale, uvidíš, jak se nám tu bude skvěle žít. Společně, jen my dva."

Měla by jsi mu to říct ...radilo mi mé svědomí, ale já věděla, že je ještě moc brzy, aby se to všechno dozvěděl. Ale už teď jsem měla pocit, že moje těhotenství nebude pro nás dva nic prospěšného, spíše naopak. "Ten dům je nádherný"

"A to jsi ho ještě neviděla zevnitř."

Otočila jsem se na něho a usmála jsem se "Tak mi ho pojď ukázat". Ruku v ruce jsme vstoupily do zahrady a po kamenné cestě jsme přešly ke hlavním dveřím. Pomalu jsme vstoupila dovnitř a rozhlédla jsem se po menší zelené chodbě. Sundala jsem z nohou svoje boty a pomalu jsme došla do místnosti, která vypadala jako obývací pokoj. Na zdi byla velká televize, o pár metrů vedle se nacházel menší skleněný stolek a přímo u něj byla černá pohovka. Místnost laděná do černo bílé vydávala příjemnou atmosféru.

Kuchyň byla celá v bílé barvě, která tomu přidávala na luxusu. Uprostřed místnosti se nacházel velký jídelní stůl.

Jak přibývaly místnosti, které jsme prošly, zvyšovalo se i moje nadšení. "Ale co můj dům v NY?" otočila jsem se na něho a nadzvedla jsem obočí. Pokrčil rameny a pousmál se "Můžeme tam jezdit". S úsměvem jsem kývla. Upřímně ta představa, že bych Momu a Tadease nikdy neměla vidět, je příšerná.

"Poslední místnost" zašeptal téměř u mého ucha a otevřel dveře. Pomalu jsem vstoupila do místnosti a zatočila jsem se, abych viděla každé jeho zákoutí. Velká bílá postel s oblaky, která vypadala jako pro princeznu v paláci. Béžové stěny tomu všemu dodávaly jenom na eleganci. "Je to nádherný pokoj" usmála jsem se na něj a přitáhla jsem si ho do polibku. "Jsem tak rád, že tě mám zase zpátky" pousmála jsem se a hlavu jsem naklonila na bok "Kdyby mě Tadeas s Momou nepřemluvily, tak tu nejsem". Na jeho tváři se objevil zamračený výraz a rty semkl do úzké linky "Tadeas?". Nechápavě jsem kývla hlavou a on se ještě více zamračil "A to je kdo?". Kysele jsem se uchechtla a našpulila jsem rty "Kamarád".

"Kamarád?"

Kývla jsem hlavou a povzdechla jsem si "Lucasi, společně s Momou to byly jediní dva lidé, díky kterým jsem tam všechno zvládla". Mračení na jeho tváři vyměnil smutný výraz a svůj pohled zabodl na místo za mnou "Vždycky budu litovat toho, že jsem tě nechal odjet". Záporně jsem zakývala hlavou a povzdechla jsem si "Ne, udělala bych to, i kdyby ty jsi s tím nesouhlasil, chtěla jsem tě jenom chránit".

"Omlouvám se za to, co se stalo předtím u mě. Opravdu jsem myslel jenom na sebe a na tebe jsem zapomínal."

"Nemůžeš za to, nic jsi nemohl vědět a já ti nemohla nic říct" pousmála jsem se a rukou jsem pohladila jeho tvář. "Povíš mi o tom všem doma víc?" kývla jsem hlavou a jemně jsem ho políbila.

Doma

Sundala jsem ze svých nohou boty a pomalými kroky jsem došla do obýváku, kam se mezitím přemístil Lucas. Posadila jsem se vedle něj na sedačku a opřela jsem si hlavu o jeho rameno "Kde jsou všichni?". Ruku obtočil kolem mého boku a přitáhl si mě blíže "Rodiče odjely za příbuznými a hádám, že Jaxon je teď na nějaké párty". Kývla jsem hlavou a pohodlněji jsem se "zavrtala" do sedačky. Sledovala jsem televizi s naprosto nesmyslným filmem, který jsem už od začátku nechápala. Moje víčka se pomalu zavírala a já přestávala snímat okolí. Cítila jsem vedle sebe pohyb, ale moje vyčerpání mi už nedovolovalo otevřít oči a zjistit, co se děje. Cítila jsem, jak mě někdo zvedá z gauče a instinktivně jsem svou hlavu uvelebila na hrudníku dotyčné osoby. Opatrně mě položil a já dopadla do měkké postele. Dal přes mě deku a na nějakou chvíli odešel. Opatrně obtočil svou ruku kolem mého těla a já znovu pocítila ten pocit únavy, ale stále mi v hlavě zůstávala jedna otázka "Lucasi?". Nejdříve zamumlal něco nesrozumitelného a přisunul se blíže ke mně "Myslel jsem, že už spíš". Záporně jsem zakývala hlavou, a když mi došlo, že to přes tu tmu neviděl, zamumlala jsem tiché "Ne". 

"Ona ví o tvém plánu, že chceš jít na ty testy otcovství?".

Hlasitě si vedle mě povzdychl a propletl naše prsty "Jo, hned když mi to oznámila, tak jsem jí to řekl". 

"A co ona na to?"

"Nejdřív s tím nesouhlasila, ale nakonec kývla" s touhle odpovědí jsem nebyla moc spokojená, něco mi říkalo, že ta holka něco chystá "Dobře, dobrou noc". 

"Dobrou noc" nechala jsem spadnou, teď už má těžká, víčka. Do pár minut jsem zavítala do říše snů. 

-Na fotce jejich dům. :) ♥

Vote+komentář! Příjde mi, že nám nějak klesá aktivita a ráda bych to změnila. :) 

-Denni

Miluju tě, Alyson! /opravuje se/Kde žijí příběhy. Začni objevovat