Pojedete?

25 0 0
                                    

Miya
Už v je to týden co se Abbie probrala. Byli jsme za ní v nemocnici každý den, zítra by jí už konečně měli pustit. Teď sedím v autě s Niallem a jedeme za Abbie do nemocnice. Ostatní jedou před námi ve druhém autě, protože to největší je v opravně. Za ten týden se nic moc nedělo, jen Abbie chodí s Harrym. Je mi trochu divné že se dali dohromady tak rychle, ale je to jejich věc. ,,Miyo, můžu se tě na něco zeptat?" Prolomil ticho Niall. ,,Jasně a na co?" Zeptala jsem se. ,,Jestli by jsi s semnou nechtěla chodit?" Páni tak tahle otázka mě fakt zaskočila. Vždyť ho skoro neznám. Všechno co o něm vím jsem zjistila na internetu. Ani nevím jestli je to pravda. Bylo ticho, mně a asi i jemu to připadalo trochu trapné. ,,A upozorňuju tě, že když odpovíš špatně tak to i dopadne špatně." Řekl a mírně se uchechtl. ,,Jak to myslíš?" Zeptala jsem se. ,,No když mi odpovíš špatně, mohl bych být tak v šoku že nabourám." Zasmál se. ,,To nemyslíš vážně?!" Ale tuhle větu jsem neměla říkat, aby mi dokázal, že to myslí vážně tak vjel autem do protisměru. ,,Aaaa!" Začala jsem ječet. ,,Tak co jak se rozhodneš?" Zeptal se, když vjel zase na správnou stranu. ,,No, já si to ještě rozmyslím." Odpověděla jsem mu, ale on zase vjel do protisměru a jel tam tak dlouho než jsem jsem řekla ,,No tak dobře budu s tebou chodit." ,,Vážně? Já tě nechci k ničemu nutit tohle byla jen sranda." Řekl. ,,Vážně." Řekla jsem mu. Ani nevím proč jsem mu řekla že s ním budu chodit vždyť ho neznám. Asi mi bylo blbý mu říct ano a pak ne, ale co můžu to s ním zkusit třeba to nakonec bude dobrý. ,,To by chtělo polibek nemyslíš?" Usmál se. ,,Jo možná až nebudeš řídit." Zasmála jsem se. V tu chvíli mě nenapadlo, že zastaví u kraje. ,,Teď už neřídím." Řekl s očekáváním. ,,No, ale pořád sedíš za volantem." Zasmála jsem se. ,,Hele nevymlouvej se. Asi se stydíš, ale neboj určitě nelíbáš tak hrozně." Zasmál se. ,,Tsss náhodou já líbám dost dobře." Řekla jsem na obranu. ,,No tak mi to předveď." Pobídl mě. Začali jsme se k sobě přibližovat a já začala klitat očima z jeho očí na pusu. Líbal fakt dobře. Když nám došel kyslík odtáhli jsme se od sebe. ,,No nebylo to tak hrozný." Zasmál se. Já se taky zasmála a bouchla ho do ramene. Když jsem dojeli do nemocnice a vystoupili z auta Niall mě chytil za ruku a společně jsme šli až k Abbie na pokoj. ,,Holky chtěli bychom se vás na něco zeptat." Řekl Harry. ,,A na co?" Zeptala se Abbie. ,,No tenhle týden máme koncerty tady v Londýně, ale pak odjíždíme na turné." ,,Takže nás tu necháte?" Řekla smutně Abbie. ,,Právě na to se vás chceme zeptat. Chtěli by jste jet s námi?" Tak teď sem byla v šoku. Oni nás skoro neznají a už nás chtějí brát na turné? ,,Jasně že jo!" Vyhrkla že sebe Abbie ,,Je to jako můj sen jezdit po světě a ještě k tomu s vámi! Harry štípni mě jestli nespím!" Pokračovala dál. ,,A ty Miyo pojedeš taky?" Zeptal se mě Niall. ,,Jo to je jasný." Usmála jsem se.

Další den
Harry
Sedím na chodbě a čekám na Abbie až se převlékne a pojedeme domů. Dneska máme první koncert našeho turné strašně se těším. Chybělo mi to. Abbie vyšla z pokoje. ,,Vypadáš úžasně." Řekl jsem ji ,,Děkuji." Odvětila mi. Vzal jsem ji tašku a ruku v ruce jsme vyšli z nemocnice. ,,Konečně jsem venku!" Řekla s úsměvem Abbie. V tom nás ale obklopilo spoustu novinářů. Tím davem jsme se probírali k mému autu a ze všech stran na nás křičeli novináři různé otázky jako: Kdo to je? Chodíte spolu? Proč jste byli v nemocnici? Není těhotná? Nasedli jsme do auta. ,,Promiň za ty novináře." Řekl jsem. ,,Ty za to přece nemůžeš, já si na to časem zvyknu." Řekla a usmála se. ,,Dneska máme první koncert." Řekl jsem. ,,Už se těším." Řekla. ,,Ty půjdeš s námi?" Zeptal jsem se. ,,Přece bych si to nenechala ujít." ,,Ale víš, že tam bude hodně lidí?" Varoval jsem ji. ,,Budu si muset zvykat." Usmála se.

Doba koncertu
Miya
Je to jako splnění sen kluci blbnou na podiu, všechny fanynky zpívají a já a Abbie taky. ,,Abbie?" Řekla jsem. ,,Ano?" ,,Můžu se ti s něčím svěřit?" Zeptala jsem se. ,,Jasně že jo." ,,Já chodím s Niallem, ale já ani nevím jestli ho miluju." Svěřila jsem se. ,,Tak proč s ním chodíš?" ,,Nechtěla jsem ho odmítnout." Řekla jsem. ,,Ach ty jsi trdlo!" Řekla mi. ,,Řekni mi něco co nevím, já se bojím že se v něm zklamu, co když to není ten kluk kterého jsem si vysnila při koukání na jeho videa a projíždění jeho příspěvků na sociálních sítích?" ,,Hele už ho znáš pár dní, a zatím jsi se nezklamala, myslím že to bude dobrý, za pokus nic nedáš." ,,A co když dám, zlomené srdce?" Ani tyhle slova útěchy mě nenechaly klidnou.

Takže je tu další díl a už se pomalu blížíme k hlavní zápletce. Doufám že se vám to líbí a děkuju za všechny přečtení,vote a komentáře. A omlouvám se za chyby a vím že se tam někdy objeví nesmyslná slova, ale klávesnice mi to opravuje (vím že se to dá dát pryč, ale já nechci) a někdy už to nezkontroluju.

PaparazziKde žijí příběhy. Začni objevovat