Harry
Abbie zase omdlela. Až se probere bude mi muset spoustu věcí vysvětlit. ,,Ty vole co ji je!? Tys sem přivedl nějakou holku co je očividně nemocná. Koukni jak je bílá a když přišla měla úplně rudý oči. Bůh ví jaký může mít nemoci. Může nás všechny nakazit!" Začal na mě řvát Louis. ,,Hej takhle o ní laskavě nemluv je ti to jasný!?" Zařval jsem na něj zase já. Vzal jsem Abbie do náruče a chtěl jsem ji odnést do svého pokoje, ale Louis my vstoupil do cesty. ,,Koukni se na její ruku!" Měla tam vpich od jehly. ,,Je to feťačka!" Zase zařval Louis. ,,Hele kámo, tohle fakt není dobrý. Louis má pravdu co když nás nečím nakazí?!"řekl Liam. ,,A i kdyby byla feťačka tak co mám udělat!? Nechat ji spát na ulici!?" Začal jsem na ně oba řvát. Asi to bylo hodně slyšet, protože přišla Miya od Nialla z pokoje. Začala strašně křičet na Louise i na Liama, ale víc na Louise. ,,Tak hele, nevím co si myslíš že seš, ale ty Abbie vůbec neznáš tak ji laskavě nesuď je ti to jasný!? Ty totiž nevíš čím si prošla. A můžu tě ujistit že feťačka není!" Páni docela mě překvapilo jak na ně Miya vlítla. Bylo to fakt hustý. Louis a Liam na ni čuměli s otevřenou hubou a já se jim smál do obličeje. Odstrčil jsme Louise a vešel do svého pokoje. Zamkl jsem za sebou. Uložil jsem Abbie do postele sundal jsem jí mikinu, džíny a nechal jsem ji jen ve volném tričku. Šel jsem si dát rychlou sprchu vzal jsem si boxerky a šel jsem si lehnout k ní, přikryl jsem nás peřinou a obejmul ji kolem pasu. Musel jsem pořád přemýšlet o dnešku. O všech věcech co jsem dnes viděl, slyšel, cítil... Nakonec jsem prostě usnul.Abbie
Vzbudila jsem se na neznámém místě. Ach co se včera stalo? Položila jsem otázku sama sobě. A pomalu jsem si začla vzpomínat. Včera byl nejlepší den mého života i když jsem asi dvakrát omdlela. Někdo mě objímal kolem pasu, asi jsem tušila kdo to je a taky jsem doufala že to je ten koho myslím. Pomalu jsem se otočila, nechtěla jsem ho probudit. Otočila jsem se, díval se na mě asi už byl vzhůru. ,,Dobré ráno." Řekla jsem. ,,Dobré jak ses vyspala?" Zeptal se. ,,Jo dobře, děkuju." ,,Za co ?" Zeptal se. ,,Za všechno." Řekla jsem a dala mu pusu na tvář. ,,Víš jak by ses mi odvděčila?" Rekl. ,,Jak?" ,,Mohla bys mi říct co ti je, proč si včera omdlela a tak..." ,,Tak dobře. Víš někdy když je okolo hodně lidí nebo je špatnej vzduch tak se mi prostě udělá špatně. Vysvětlila jsem mu. ,,A od čeho máš ten vpich na ruce?" ,,Nedávno jsem byla na procházce venku a přepadli mě. Nevím co se stalo, ale probudila jsem se v nemocnici. Naštěstí mě jen zbili. Ten vpich je od kapačky." ,,Aha tak to je mi líto, ale nebojte teď už bude dobře." Utěšoval mě. ,,Děkuju." Šla jsem si obléct džíny. ,,Tvoje mikina je od krve, když ti tekla z nosu. Jestli chceš pujč si mojí." Nabídl mi na podával mi mikinu. ,,Děkuju." Oblékla jsem si mikinu, krásně voněla. Někdo začal strašně bušit na dveře. ,,Abbie, Harry honem pojďte se na něco podívat!"Děkuju všem co to čtete. Doufám že se vám to líbí. A děkuju hlavně Thirwall, která mě podporuje a pomáhá mi s příběhem.

ČTEŠ
Paparazzi
FanfictionJaká je pravděpodobnost že v baru potkáte jedny z nejznámnějších kluků na světě. Myslíte si že malá? Noo, ale stát se to může