Minulosti neutečeš 2 → Dokončeno

Kapitola 13.

Měla jsem jasno.

Odešla jsem do sklepa odkud jsem vytáhla všechny krabice, kufry tašky a ty jsem následně odnesla do mého pokoje. Ještě před tím jsem ale vzala telefon a vytočila Demetriho.

"Ano? Děje se něco Ness?"

"Ahoj, jo něco se děje Deme. Odlétám za vámi, tady to nestrpím už ani minutu."

"Culleni?"

"Ehm... nejen oni ale také jeden děvk*ř jménem Johnny."

"Aha. Ale to nejde Ness."

"Jde nejde, to je mi jedno!"

"Fajn, pošlu pro tebe Blaira, ano?"

"Jo. A Deme! Tátovi ani slovo!"

"Čte myšlenky!"

"Však ty si poradíš, měj se."

Ukončím hovor dřív než začne něco namítat a zastrčím si ho do kapsy. Upíří rychlostí jsem se začala balit. Jenom mé původní věci, koupené který bylo poměrně dost jsem tu nechala.

Dřív než jsem ale stihla něco dalšího udělat, objevilo se pár šmouh a přede mnou stála má biologická rodina. "Nessie, to nesmíš! Nechceme o tebe zase přijít!" vykřikne Esme a obejme mě. "Esme. Určitě víš proč odcházím, ale nevidíme se naposled, to určitě tady víš." šeptnu jí do ucha a ona se odtrhne.

"Mrzí mě to, ale nepochybuji že nevíte proč odjíždím." začnu nosit zavazadla před dům a oni za mnou chodili.

"Kvůli nějakému hajzlíkovi není důvod odcházet." namítne Edward a já až teď poznala  v jeho hlase cit ne k němu ale ke mně.

"Edwarde, ty to nepochopíš. Proč odešla mamka? Protože jsi jí opustil a ona bez tebe nedokázala žít. A já nedokážu žít s vědomím že mě Johnny kterého jsem milovala jako nikoho před tím podvádí. Jeho aférka bolí stejně jako matku bolel tvůj odchod, smiř se s tím. A to platí pro vás pro všechny." vysvětlím a dál začnu přenášet zavazadla.

"Ness, vážně se uvidíme?" zeptá se pro jistotu starostlivě Carlisle.

"O to se postarám i kdyby měl táta zbořit svým vztekem půlku hradu." ušklíbnu se a za okamžik jsem slyšela vrtule. "To bude Blaira." konstatuji. pravdu to byla ona. Po pár minutách vrtule utichli a dovnitř vesele vešla Blaira. Blaira je upírka, vysoká štíhlá, zrzavá a teď už bohužel rukooká. Dříve měla smaragdové oči.

"Ahoj Ness. Jsem ráda že už se vracíš. Stejně bych si pro tebe brzy letěla." usmála se zářivě.

"Nazdárek Blairo. Mimochodem, tohle je rodina Cullenovi, Carlisle, Esme a ostatní, tohle je Blaira." představím je. "Těší mě. Ness, pořádně se rozluč a já ti naskládám věci do letadla." řekla nevím proč ledově a odkráčela s pár krabicemi pryč.

"Bude se mi stýskat." obejmu se s každým a s každým si prohodím pár slov. Akorát včas, protože už Lair čekala ve dveřích. "Tak pojď. A my se určitě znovu setkáme." pronesla a otočila se. "Ahoj." zašeptám a sednu si do letadla. Vykloním se z okýnka a s Carlisleem a Esme se ještě naposledy obejmu než začneme vzlétat a já zalezu.

/Po dlouhé době další díl. Pište, zda chcete pokráčko + jak by to podle vás mělo skončit jelikož chystám HP Fan Fikci ale chtěla bych napřed dopsat tuto Fikce. S./