"Darcy, dávej pozor ať nezakopneš," křičel jsem na naši culíkatou holčičku, která si právě hrála na lesní vílu.
"Běž prosím dávat pozor na Darcy," vyznakoval Louis Tommymu a ten odběhl za naší vílou.
Obdaroval jsem Louiho jemnou pusinkou za to, že nás těch našich dětí alespoň na chvíli zbavil. Miloval jsem je, ale každý rodič ví, že občas je potřeba si od těch drobečků odpočinout.
"Miluju tě lásko," věnoval jsem mu další polibek.
"Ale já to přece vím," pousmál se Louis.
"Jenže já chci, aby to věděl celý svět," vzal jsem ho za ruku a táhl ho pryč.
"Darcy, žádné blbosti!" stihl ještě křiknout na naši dcerku.
"Kam mě to táhneš?" ptal se, ale já stále neodpovídal. Až jsme vyšli na kopec, z kterého jsme měli celou krajinu jako na dlani. Viděli jsme lyžařské středisko, ale taky naši vilku, kterou jsme si před pěti lety pořídili. Pět let.
Před pěti lety jsem se poprvé zamiloval
Před pěti lety jsem poznal lásku svého života.
Před pěti lety se z nás stali manželé.
Před pěti lety jsme si adoptovali Tommyho.
Před pěti lety se narodila, později naše adoptovaná dceruška, Darcy.
Před pěti lety jsem se zkrátka stal nejšťastnějším člověkem na planetě.
"Co tady chceš dělat?" ptal se mě nejistě Lou. Neodpověděl jsem. Jen jsem se podíval do těch jeho studánek, do nichž jsem se kdysi na první pohled zamiloval.
"Miluju tě," zakřičel jsem do údolí. Tyhle dvě slova, které mi poté ukradla ozvěna a ještě dlouho si s nimi pohrávala, patřili jen a jen Louisovi. Nikomu jinému.
"Miluju tě a chci, aby to věděl celý svět," vysvětlil jsem mu, když se na mě chvíli nechápavě díval.
"Taky tě miluju," vytáhl se na špičky a políbil mě.
"Vykřič to do světa!" Nebyl to příkaz, spíš jen návrh.
"Miluju tě," pošeptal mi do ucha.
"Proč si mi to pošeptal?" ptal jsem se nejistě. Nevím co to mělo znamenat. Stydí se za mě nebo co? Ale vysvětlení mě uklidnilo:
"Protože ty jsi můj svět!"
