"Budíček!!" strhl ze mě někdo peřinu. Až po chvíli jsem si uvědomil, že jsem vlastně nahý. Než začnu panikařit, podívám se, kdo mě to budí. Čekal bych jednoho z dvojčat, ale byla to Lisa. Lisa!!
"Krávo! Ani intimní soukromí tu člověk nemá!" rychle jsem se zakryl.
"P-p-promiň Harry. Já vážně nechtěla," chichotala se jako puberťačka.
"To si nech pro Karkulku až dojde. Mám totiž pocit, že babička má dneska svátek nebo narozeniny či co," otočil jsem se na druhý bok a nechal Lisu Lisou.
Usnul jsem. Díky bohu.
"Harry, kámo, nechci tě budit po té ranní aférce s Lisou, ale za pět minut je snídaně," budil mě mírněji a ohleduplněji Brian. Ještě že k tomu nepustil Ryana. To už bych asi nebyl mezi živými.
"Ale vždyť já vstávám..." zachraplal jsem a začal se pomalu ale jistě smiřovat s tím, že slastný spánek právě skončil.
"Harolde, pojď sem!" rozkázal mi Sam. 'Tvrďák' Sam!
"Co chceš Samueli?" Věděl jsem, jak moc nemá rád, když mu tak někdo říká.
"Jsem Sam! Tak mi laskavě neříkej Samueli!" štěkl po mě.
"Já jsme Harry, ale přesto mi všichni pořád říkají Harolde. Takže k věci. Cos chtěl?" Dřív jsem se ho bál. Byl velký, svalnatý a silný. Ale teď, když je skoro o hlavu menší, nemám pro strach důvod. Když se tak dívám kolem, hodně jsem porostl.
"Dneska nám dají učitelé odpoledne volno. Tak co kdybychom si dali závody? Ta černá sjezdovka z druhé strany kopce vypadá celkem slušně." Chlapeček chce zažít tvrdou porážku jo? Pro mě, za mě, když chce, má ji mít. Já budu hodný klučina a s radostí mu ji dopřeju.
"Fajn Samu...Same. Takže odpoledne na černé?" ujistil jsem se. Sam jen kývl a otočil se ke své partě. To jsem pochopil jako signál, abych odešel za svýma.
"Co ti chtěl?" ptal se hned Ryan.
"Ale nic," mávnul jsem rukou.
"Hele Harry, dřív jsme si říkali všechno. Proč nám teď nechceš nic říct?"
"Ježiši, nechte mě se alespoň v klidu nasnídat."
"Pak nám to řekneš?"
"Možná..." mrkl jsem spiklenecky a zakousl se do párku, který jsem posléze z neznámého důvodu nechal ve své puse. Když jsem viděl jak se na mě dvojčata dívají, vyndal jsem ho a chytl do ruky. Pravděpodobně to byl nějaký vtipný úchop, protože Ryan na mě div nevyprskl ranní čaj.
"Chováš se jak buznička," zachichotal se. Teď zněl jako ten teplejší spíš on.
"Homosexuál, drahý Ryane. Správně je to homosexuál," opravil jsem ho a začal se dál věnovat párku. Schválně jsem si s ním trošku hrál. Ryan s Brianem po sobě začali házet nechápavé pohledy. Jelikož jsem měl hlad, první párek jsem strčil celý do pusy a snědl ho. Ale stále tu byl druhý párek. Vzal jsem ho do ruky a jemně olízl špičku. Pak jsem si ji strčil do pusy a začal ji posouvat směrem ven a dovnitř, ven a dovnitř. Pak jsem si párek strčil celý do pusy a uvnitř ho začal oblizovat. Omylem jsem rozkousl jeho jemnou kůžičku a tam mi nezbylo nic jiného, než toho ubožáčka sníst. Když už byl nebohý párek na cestě do mého žaludku, oblízl jsem si nejprve horní a pak i dolní ret.
"Ty Briane. Nezdá se ti, že je nějaké vedro," šeptl Ryan bratrovi. Asi si myslel, že ho neslyším a tak jsem ho v tom nechal.
"Přeji dobrou chuť chlapci," mrkl jsem na ně a odešel do pokoje. Sedl jsem si na postel a začal přemýšlet o párku. Ano o párku. Líbilo se mi to. Líbilo se mi, když jsem si s ním takhle hrál. Měl bych se mírnit nebo pode mnou bude na svahu tát sníh.
Dopoledne utíkalo hrozně rychle. Než jsem se nadál, byl oběd a hned na to začal volný odpolední program. Okamžitě jsem si to zamířil na černou sjezdovku, kde už netrpělivě podupával Sam.
"Už jsem si myslel, že se bojíš a nepřijdeš," ušklíbl se.
"Já a bát se? To nikdy. Na co čekáš? Jedeme!" zavelel jsem. Oba jsme se hůlkami odpíchli od země a začal náš osobní závod.
Chvíli probíhalo všechno v pořádku. Dokonce jsem i vyhrával. Ale pak to přišlo. Ten pitomec mi vjel do cesty. Poslední co jsem cítil, byl tupý naráz. A pak už nic. Jen tma. Černočerná tma.
