Život středoškolačky Niny

Celkem pohoda týden

15. února

Ach jo, kluci se vrátili z lyžáku. Celou dobu mluvili o to, jak si tam našli plno kámošů, se kterými prožili hrozně moc zábavy a zážitků, na které prý nikdy nezapomenou. Jak já každou přestávku mizím za druháky od obráběčů, tak naše "Lyžařská parta" mizí za kámoši k mechanikům a k holkám do ekonomiky. Mě je to jedno, ale Martinovi ne, Tomáš byl prý super kámoš, se kterým se dalo mluvit o všem, ale teď jak se vrátil z lyžáku a našel si nový kámoše, tak ho odkopl.Dominik nedošel, Jakub D také ne a náš mistr tam nebyl, nikdo se nestaral, jestli něco děláme nebo ne.

16. února

Moc dlouho jsem ve škole nebyla, došel Jakub D, to jsem nějak skousla, došel i Dominik, zase pozdě, ale není to moje starost. Neuvěřitelné, že Roman si našel kamarády, Jakuba M a Dominika, nepřekvapuje mě to. "Když dělá nepřítel chybu, netřeba jej rušit " Tak pravil Napoleon Bonaparte a měl sakra pravdu. Ti dva nám tvrdí, že mu nevěří ani slovo, že si z něj dělají srandu a chodí za ním jen kvůli cigaretám, to vidím, jsou na něm nalepení každou chvíli, tak že už nám tu nelže jen jeden člověk, ale tři. Dojela jsem domů asi o půl dvanácté, protože mě to ve škole nebavilo. A koho taky jo. Tak jsem se tedy vymluvila, že je mi špatně a jela domů.

Jak došel ze školy můj kámoš Petr od obráběčů, skypovali jsme dlouhé hodiny. Je pěkný, to se musí uznat. 

17. února

Dneska žádné povalování, musím makat. Jelikož mistr došel už včera, museli jsme pracovat, už mě deprimuje jak pořád chodí kolem stolů se založenýma rukama a každého kontroluje, žádný jiný mistr to nedělá, jenom on. "Vždycky, když kolem tebe projdu, mračíš se na mě, proč jsi na mě naštvaná?" Dominikova věta, kterou jsem jaksi nepochopila. Když jsem mu řekla, že na něj nejsem naštvaná a nemám ani důvod, nevěřil mi, zase.

18. února

Super den, pracovali jsme jen do půl 11, poté jsme uklidili a zbytek dílen jsme se koukali na nějaká videa o tom, jak se dělají zbraně. I když to byla nuda a můj spolužák Martin strávil asi půl hodiny na záchodě zvracením, protože mu nesedla náplň z elektronické cigarety, tak to bylo lepší, než něco dělat. Petr, hodný, pěkný a naprosto úžasný kluk. "Nino, zapomeň na Dominika nebo někoho jiného, u obráběčů je kluk, který o tebe očividně stojí, " říkám si pořád, doufám, že jsem zase nešlápla vedle.

19. února

Dnes jsme byli ze třídou v muzeu, byla to nuda, jako vždycky. Ale když to tak vezmu, měli jsme sraz o třičtvrtě na 10 a tak jsem se mohla trochu prospat, v muzeu jsme strávily tak hodinu a pak jsme měli rozchod až do třičtvrtě na 12. Skočila jsem si do čínského bufetu na nějakou tu jejich kočku a poté jsem jela domů. Doma jsem byla asi o třičtvrtě na 1, tak že jsem měla zbytek pátku volno a víkend před sebou.