8. měsíc (Měsíce do porodu=1)
Milá příšerko,
Už jen měsíc a budeš tady s námi. Věř mi nebo ne, mám strach. Co když nebudu dobrá máma? Co když budu vše dělat špatně? Někdy si představuju jak budeš vypadat. Budeš holčička nebo chlapeček? No táta říká, že je jasné, že budeš jeho malý fotbalista. Ale to si já nemyslím.
Je mi vlastně jedno jestli budeš dívka nebo chlapec. Hlavní je, aby si byl co nejvíc podobný na tátovi. Ty budeš jediná věc, která mi po něm zbude. A věř mi.. Nikdy nikoho nenechám, aby ti ublížil. Rozumíš?
S láskou máma..
Uklidila jsem deník, který měl už celkem dost zápisů a stoupla si od stolu. Mé bříško, bylo už opravdu obrovské, ale i tak jsem byla šťastná. Myslela jsem na to, že už jen měsíc a bude tu s námi. Už jsem si ani dlouho nevzpomněla na Bellamyho rakovinu. Od té doby, co tu byl Cal byl Bellamy v pořádku.
Bellamy byl celý den v zahraničí a dnes se měl vrátit. Už od rána jsem ho očekávala, ale ještě nedorazil.
"Táta tu zachvíli bude," zašeptala jsem k bříšku. A chvíli po tom, co jsem to dopověděla, se ozvali fanfáry. Kdybych nebyla těhotná, tak už bych se rozběhla, ale takhle jsem se co nejrychleji vydala ke schodišti. Když jsem došla k zábradlí, uviděla jsem Bellamy, který vybíhal schody po dvou. Když mě uviděl jeho rty se roztáhli do obrovského úsměvu.
"Tesso," vydechl a opatrně, aby neublížil příšerce mě objal. Konečně jsem byla zase v jeho náruči, cítila jeho vůni, a konečně jsem ho mohla i políbit.
"Ahoj," zamumlala jsem, když jsem se od něho odtáhla. Bellamy se ušklíbl a pohladil mě po bříšku.
"Jak se má?" zeptal se.
"Teď už dobře, když se mu vrátil tatínek," pohladila jsem Bellamyho po tváři.
"Chyběla si mi," řekl.
"Ty mě taky," zašeptala jsem. "Slib mi, že už neodjedeš."
"Slibuju," usmál se a znovu mě políbil.
Ležela jsem v posteli a Bellamy někam odešel. Prostě se zvedl a někam šel. Když se vrátil nesl tác s jídlem.
"Doufám, že si mi neudělal ten hnusný koktejl," řekla jsem. Bellamy se zasmál a lehl si zpátky za mnou. Položil tác plný vynikajícího jídla na klín a zakroutil hlavou.
"Ne," usmál se. "Jen mléko s medem," políbil mě do vlasů. Vzala jsem si hrníček a napila se. Potom jsem se usmála na Bellamyho.
"Za co jsem si to zasloužila?" ukázala jsem na jídlo.
"To prostě nemůžu udělat radost své ženě?" zeptal se, se zvednutým obočím.
"Můžeš," pokrčila jsem rameny a vzala si jahodu v čokoládě. "Mňam," zamumlala jsem s plnou pusou. "Miluju tě," zašeptala jsem a natáhla se pro pusu. "Ale myslím si, že se něco děje," dodala jsem, když jsem se od něho odtáhla.
"Nic," zamumlal, ale uhnul předemnou pohledem.
"Bellamy," vzala jsem ho za ruku. "V dobrém i ve zlém pomatuješ?"
"Pomatuju," přikývl. "Přijede Katniss s Jonathanem," vyhrl to tak rychle, že jsem měla problém mu rozumnět.
"Co?" vyhrkl jsem.
"Musíme podepsat nějakou smlouvu," smutně se usmál. "Budou tu jen víkend."
"Víš jak je nesnáším," zašeptala jsem a položila si hlavu na jeho rameno.
"Já vím," políbil mě do vlasů. "Hele ani se s nimi nemusíš vidět, dobře? Všem řeknu, že jsi unavená a můžeš zůstat v posteli. A já se o tebe budu starat," přesto, že to byla lákavá nabídka jsem zakroutila hlavou.
"Jsem jejich královna Bellamy. Musím ukázat, že jsem silná a připravená naplno vládnout," podívala jsem se na něho. "Ale slib mi, že budeš pořád se mnou," zašeptala jsem.
"Slibuju," usmál se a znovu mě políbil. "Nenechám tebe ani naše dítě o samotě."
"Opravdu?"
"Opravdu."
Já vím, je krátká ale i tak vám snad udělala radost :)
-Do odpovědí jsem vám zapomněla napsat pár spoilerů :D Takže tady je máte (neříkám, že všechny musí být pravdivé)
-Vrátí se pár osob (Netýká se to Katniss a Jonathana)
- Čeká nás ještě jedno těhotenství, ale neřeknu koho
-Tessa bude mít dvojčátka
-Bellamyho a Tessu čeká hádka
- Zjistíme nějaké temné tajemství některé oblíbené postavy
- Někdo někoho podvede
-Nějaká postava se ztratí
-Někdo bude zavražděn
Tak jaké jsou vaše typy pro pravdivé spoilery? :D Jsem zvědavá :D
