Pohled Lii:
Mazala jsem si zrovna ruce krémem a chystala se do postele, když v tom do komnaty přišel Lucas. Otočila jsem se na něho.
"Jak jí je?" zeptala jsem se. Lucas si sedl na kraj postele a rozvázal si kravatu. Došla jsem k němu a sedla si mu na klín. Omotala jsem ruce kolem jeho krku.
"Usnula," řekl a políbil mě na krk. "Pořád si ho chce vzít Lio, a já nevím, jestli jí to mám vymluvit," povzdychl si.
"Ne," namítla jsem. "Tessa je chytrá. Ví co dělá, a jestli ho miluje stejně jako já tebe tak jí chápu," usmála jsem se a pohladila Lucase po tváři. "Jen jí zlomí, až umře."
"Toho se bojím nejvíc," zašeptal. "nechci vidět svou malou holčičku zlomenou," z oka mu vypadla slza a já si ho k sobě přitáhla. Položil mi hlavu na rameno a já ho hladila po zádech.
"My to společně zvládneme," řekla jsem. "Zapomněl jsi, co jsme spolu zažili? To s Lindenem? Zvládneme i toto," zašeptala jsem a uchopila jeho obličej do dlaní. Zadívala jsem se mu do očí, do kterých jsem se před lety zamilovala. "Vždycky," pousmála jsem se a políbila ho.
Pohled Tessy:
Stála jsem u stolu a všichni upírali svůj zrak na mě. Bylo to tu. Teď jsem jim měla oznámit, že ruším celou soutěž.
"Chtěla bych vám, něco oznámit. Vím že tato soutěž netrvala moc dlouho, ale ukončuju ji. Vybrala jsem si Bellamyho. Je mi to líto. Ale já už dál nemůžu. Já už-" vzlykla jsem a musela se chytnout stolu, protože se mi zatočila hlava. Tommy vyskočil ze svého místa a omotal ruku okolo mého pasu.
"Jsi v pořádku?" zašeptal mi do ucha. Zakroutila jsem hlavou. Tommy se koukl na tátu s mámou.
"Odvěď jí do komnaty," řekla máma a Tommy přikývl.
"Pojď," řekl něžně a vedl mě pryč. Když jsme došli ke mě uložil mě do postele. Sundala jsem si lodičky a pohodila je pod postel. Tommy si sedl na kraj a pozoroval mě. Musela jsem vypadat hrozně. Skoro celou noc jsem nespala.
"Je to nespravedlivé," špitla jsem. "Proč musí jako někdo on umřít?"
"Já nevím Tesso," zašeptal Tommy. "Měl bych se vrátit dolů," přikývla jsem. Tommy se zvedl a dal mi pusu na čelo a potom odešel. Chvíli jsme ležela v posteli a potom jsem to nevydržela. Zvedla jsem se a vydala se k Bellamymu, který měl ještě dneska nařízeno ležet. Zaklepala jsem.
"Dále!" ozvalo se. Pomalu jsem otevřela dveře a vešla. Zavřela jsem za sebou. "Ahoj," usmál se. Když si mě, ale pořádně prohlídl úsměv mu ze rtů zmizel. "Pojď sem," zašeptal a já ho poslechal. Přeběhla jsem pokoj a lehla si vedle něho. Schovala jsem si hlavu do jeho trika a nechala ho, aby mě objal. "Nechci aby ses kvůli mě tak trápila," zašeptal a políbil mě do vlasů.
"A co mám dělat?" koukla jsem se na něho. "Mám se snad usmívat a dělat že ti nic není?"
"Přesně tak," přikývl. "Aspoň teď Tesso. Ještě se cítím v pořádku. Tak si to musíme užít," pohladil mě po vlasech. "Slib mi, že už nebudeš plakat."
"Slibuju," zašeptala jsem. Bellamy přikývl a políbil mě. Pořád mě překvapovala jak jsou jeho rty jemné.
"A jaké si ty šaty představujete?" zeptala se mě návrhářka.
"Chci nějaké obyčejné a přitom nádherné. Stejně jako měla má matka," řekla jsem. Návrhářka přikývla a zapsala si to.
"Myslím že vím, o čem mluvíte," usmála se a někam odběhla. Když se vrátila měla, obal na šaty, který rozepnula a ukázala mi jeho obsah. "Tak co na ně říkáte?"
"Jsou nádherné," zašeptala jsem a stoupla si. Přešla jsem k nim a dotkla se jejich jemné látky. "To jsou ty pravé," přikývla jsem.
"Dobře, tak vás změříme, abychom je mohli upravit. Vyskočte na stupínek," poslechla jsem jí a ona vytáhla metr, kterým měřila každý kus mého těla. Když byla hotová, sešla jsem dolů a podívala se na ní.
"Děkuju," usmála jsem se na ní, když jsem stála u dveřích a chtěla odejít.
"Nemáte zač," mrkla na mě. Vyšla jsem z pokoje s pocitem, že má svatba se blíží.
