Is it Love OR NAH? (Magcon FanFiction)

Kapitola 3.

Došla jsem do pokoje s lehla jsem si na postel. Do ruky jsem si vzala telefon a projížděla sociání sítě. Až asi po pěti minutách jsem si všimla, že mám 3 nepřečtené zprávy.

První byla od Kat, jak jinak.

Katka : Tak co bylo? Že jsi nenapsala :D

Já : Zakecala jsem se s Honzíkem :* :D

K : Ooo, tak to pak jo. :D

Já : :DD

Pak jsme si už nijak moc nepsaly. Hned jsem koukla na další zprávu, nečekaně od Honzy.

Honza : Ahoj! :))

Já : Ahoj! :)) Youtubere :P

H : Jak to víš? Co?

Já : Znám tě dýl, ale nijak jsem to nechtěla řešit a poznat tě tak, jako by jsem tě neznala na Youtube :))

H : Tak to pak jo :D Jsem se lekl že jsi Stalkerská faninka :d

Normálně bych byla, ale teď fakt ne... A popravdě, začínám být faninka někoho jiného :D

Já : Neboj, musím, čau!

Honza : Cc

A třetí byla od někoho, koho jsem ani neznala. Ani jsem si jí nepřečetla. Koukla jsem se na hodiny a bylo něco okolo 4. Šla jsem dolu za mamkou a hned jsem se jí na něco zeptala.

,,Mamí? Kam tady budu chodit do školy?" Zeptala jsem se, i když je teprve začátek prázdnin. ,,Nevím, to vyřešíme, já jdu do práce, pa." Řekla mamka a odešla z domu. Jakmile odjela autem vzala jsem do ruky telefon a zavolala Honzovi.

*Píp..... Píp ......*

,,Ano?" Řekl Honza do telefonu. Pro sebe jsem se pousmála a hned jsem začala mluvit.

,,Ahoj, tady El, hele, nechceš přijít?" Zeptala jsem se a rozhlédla jsem se nervozně po domě, bála jsem se a nevěděla jsem proč.

,,Jasně, hned jsem tam." Řekl a típl hovor. Zasmála jsem se a asi tři minuty na to jsem slyšela zvonění na zvonek. (Nečekaně :D To je zase Logika :D ) Šla jsem otevřít a přišel Honza. Usmála jsem se a šla jsem do kuchyně. Začala jsem dělat večeři, byl to chleba ve vajíčku. Popravdě, dost jsme se u toho nasmáli, jelikož jsem hrozný jelito. Když bylo hotovo, dohodli jsme se, že si pustíme film. Došli jsme do obýváku a sedli si na gauč.

,,Co tam mám dát?" Zeptala jsem se Honzy, který si mě se zájmem prohlížel.

,,Nějakej horor?" Řekl a já jsem se přehrabovala v CD. Pak jsem tam našla Anabelle, a dala jsem jí tam. Sedla jsem si asi metr od Honzy a koukala se na film. Asi po 25 minutách filmu jsem se div strachy neschoulela do klubíčka. Honza se ke mě přisunul blíž ale nijak se mě nedotkl, jen na mě mrkl. Já jsem se zase posunula k němu. Pak jsme se dál koukali. Když film skončil, byla v místnosti tma.

,,Ho-Honzo?" Řekla jsem, tedy spíše zakoktala. On se usmál a nahmatal mojí ruku kterou chytl.

,,Jdem k světlu spolu, neboj." Řekl uklidňujísím hlase a začal se zvedat. Já šla s ním za ruku až k vypínači a rozvítili jsme. V tom jsme slyšeli kroky na schodech. Srdce mi bušilo jako o závod a koukla na Honzu. Taky vypadal znepokojeně. Nahoře jsme slyšeli bouchnout dveře a já jsem se pomalu tulila k Honzovi. On mě chytil kolem ramen a mě po tváři stekla slza. Byla jsem strašněj strašpytel kord teď po horroru.

,,Neboj, jsem tu s tebou." Šeptl a pořád hypnotizoval schody pohledem. Slyšeli jsme jak jdou kroky po schodech opět dolů. Honza mě znovu chytl za ruku a tiše jsme šli do kuchyně.

,,Honzo, já... bojím se." Řekla jsem uplně rozklepaným hlasem když jsme pořád slyšeli kroky po domě. Byli jsme v rohu kuchyně za košem. Tam bylo zhasnuto.

,,Já taky, ale pšš..." Řekl a položil mi prst na pusu, bylo vidět že to nehraje. Po chvilce se zhaslo světlo v obýváku. Já jsem se tiskla na Honzu. Pak jsme slyšeli jak vypadli pojistky, kroky se pořád ozývali.

,,Honzo" Řekla jsem už skoro zoufale....

Čusík Lidi!

Snad se vám tenhle díl líbil, jelikož je trošku strašidelnější, popravdě já mám doma tmu a je půl dvanáctý a nedělalo mi to dobře :D Tak snad se líbilo :D

Papa! :*