Is it Love OR NAH? (Magcon FanFiction)

KAPITOLA 10

Když jsem hovor ukončila cítila jsem se jako v sedmém nebi. Koukla jsem se na Honzíka a po té na Kovyho a oba se na mě usmáli. První promluvil Honza.

,,Tak co, jaké jsou pocity?" Zeptal se mě ale přišel mi něčím nesvůj. Jako bych ho nějak urazila nebo zranila.

,,Pocity? Nejlepší! Pane bože! "Řekla jsem a úplně jak zhypnotizovaná jsem hleděla před sebe, pořád jsem byla myšlenkami v tom hovoru.  Pořád to bylo, jako by se mi splnil jeden ze snů. A taky to tak bylo. On se mi ten sen opravdu splnil.

,,Tak, to jsem rád." Řekl Kovy a Honza někam šel. Normálně bych se hned starala kam jde ale... No... Víte proč jsem se nestarala. Pořád jsem byla jak zmrzlá. Kovy mi mávl rukou před obličejem a já jsem zaklepala hlavou.

,,Jo, promiň.. A děkuji." Řekla jsem a koukla jsem se na dveře, které se pomalu otevíraly. Kovy jen kývl a já jsem sledovala kdo vchází. Vcházel Honza.

,,Eli, za týden máš narozky a já tu pro tebe mám dárek. Dávám ti ho už teď, protože ti to vychází přesně na narozeninový den." Chvilku se odmlčel a mě se zatajil dech. V tu chvilku jsem se na něj koukala asi jako blázen. Není to to, co si myslím. To... Ne, to určitě není. Říkala jsem si v duchu ale pořád jsem někde v koutku duše doufala, že to tak bude.

,,Na, otevři si to." Řekl Honza a Kovy se na mě Koukal jako by čekal na mojí reakci. Převzala jsem do ruky obálku. Honza se nervózně Koukl na Kovyho ale pak už sledoval mě. Otevřela jsem obálku. Byly tam dvě letenky do Londýna a můj sen. Totiž, lístky na Magcon. Z tváře se mi spustili potoky slz, přes které jsem se koukla na Honzu.

,,Pane bože..." Řekla jsem a zírala na to, co jsem právě držela v ruce. Po chvilce jsem obálku položila na postel a vrhla jsem se Honzovi kolem krku.

,,Díky, díky, díky!" Šeptala jsem mu do ucha a pořád mi stékaly potoky slz po tváři, nemohla jsem tomu uvěřit. Bylo to jako splněný sen.

Když jsem se trochu vzpamatovala šla jsem na záchod otřít si rozmazanou řasenku a trošku se zkulturnit. Přišla jsem do pokoje a pobalila jsem si veškeré věci, které jsem měla u Honzy na přespání.

,,Kluci, už asi půjdu." Řekla jsem když jsem si konečně sbalila vše své, co jsem po domě našla.

,,My pujdem s tebou." Řekl Kovy a Honza jen nepatrně přikývl. Usmála jsem se a vydala jsem se ke dveřím. Obula jsem se a kluci taky. Táhli s sebou všechno vybavení co se natáčení týče a z toho jsem usoudila, že budou venku něco natáčet. Alespoň se budu mít na co dívat. Řekla jsem si pro sebe a usmála jsem se. Vyšla jsem před dům a v pevném obětí jsem se loučila s Kovym.

,,Snad se ještě uvidíme." Zašeptala jsem mu do ucha tak, aby to Honza neslyšel.

,,Neboj, ještě se spolu uvidíme zítra" Řekl on a také se pousmál.

,,Jo?" Řekla jsem a koukala jsem se mu z příma do očí. Mezi sebou jsme měli asi jen centimetr.

,,Jo." Řekl Kovy a tu centimetrovou škvírku mezi námi odstranil. Políbil mě. Jen jednou a jemně. Když tak udělal a odtáhl se od deme koula jsem se na Honzu. Ten ho probodl pohledem a zašel k sobě domů. My dva jsme tam stáli sami.

,,Promin, já... Nechal jsem se unést." Řekl a pustil mě. Já stala jako opařená. Kovy zašel dovnitř a mě se hlavou honily různé myšlenky jako : Proč to udělal? Proč se Honza tak Koukl? Cítím něco k němu? Cítím něco k Honzovi? Chvilku jsem jen tak stala na místě a pak se mi po tváři spustili potoky slz. Ale tentokrát jsem nevedela proč. Utrela jsem si tedy všechny slzy a šla jsem domů. Vešla jsem a zavřela. Mamka nebyla doma a já jsem šla do pokoje. Lehla jsem si na postel a hned jsem zavolala Kat. Bylo na mě toho moc.

,,Ahoj!" Řekla hned energicky když zvedla vyzvánějící telefon.

,,Ahoj." Řekla jsem ji sklesle.

,,Stalo se snad něco?" Zeptala se mě hned, jakmile slyšela tón mého hlasu. Všechno jsem ji řeka. Od hovoru se Shawnem přes letenky a lístky az po následný polibek a MenTova pohledu. Od mých pocitů až po mě postřehy. Prostě naprosto vše.

,,Um, takže pomalu. Tohle je hlavně na tobě. Na tom, co ty jak cítíš." Řekla mi kratší odpověď a já se usmála.

,,Já vím, ale ono to není tak jednoduchý. Pochop, prostě.. Dneska na mě toho bylo moc."...

Ahoj!

Snad se vám tenhle díl líbil. Mě upřímě to s tím polibkem přišlo dost uspěchané ale no nic no :D Hvězdička i Komentáře potesi a BYE!

*OLIVA"