Is it Love OR NAH? (Magcon FanFiction)

Kapitola 15

Po chvilce klidné chůze se před náma objevuje další postava, která je až podezřele podobná jednomu z těch, které jsem dneska měla vidět. Na těle se mi objevila husí kůže. Sledovala jsem ho, byl celkem daleko před námi ale já bych ho poznala i kdyby stál kilometry daleko. Čím jsme byli blíže, tím více jsem se začínala bát. Nebo né bát. Byl to zvláštní pocit.

,,Tak buď jsem se už zbláznila nebo spím." Zašeptala jsem si pro sebe ale Honza si toho všiml a jen šeptl.

,,Všechno nejlepší." Uplně jsem se zasekla. Zastavila jsem se a koukla na něj.

,,Tak, teď si ze mě děláš prdel nebo to je pravda." Řekla jsem hrozně zasekaným až skoro nepřirozeným hlasem. Honza jenom kývl směrem do prava, odkud naproti nám šla ta postava nebezpečně podobná Shawnovi (Shawn Mendes :D ). Ale ona mu nebyla podobná... Byl to on. V tu chvilku mi do očí vhrkly slzy štěstí a já jsem stála zaseklá na místě. Klepala jsem se a koukala na něj. Šel kousek předemnou. Ten sedmnácti-letý vysoký kluk s úžasnými hnědými vlasy a hnědými oči. Když byl asi 3 metry před náma rozešla jsem se směrem k němu. On už nastavil náruč a já jsem se rozeběhla a skočila na něj. (Snad chápete co se snažím popsat. :D ). V tu chvilku jsem se rozvzlykala. On mě postavit já spadnu na zem a zhroutím se. Nohy jsem měla omotané okolo jeho pasu a hlavu jsem měla položenou v jamce mezi krkem a ramenem. Vzlykala jsem. Nemohla jsem tomu uvěřit. Žaludek se mi svíral a srdce to nedokázalo pochopit. To, že objímám toho nejlepšího.. Že se mi plní sen. Bylo to neuvěřitelné. Pořád jsem brečela a nemohla jsem přestat. Shawn mě pořád držel v náručí a hladil mě po zádech.

,,V pořádku?" Zeptal se a já jsem se mezi vzlyky pousmála a kývla že ano. Ale pořád jsem ho nechtěla pouštět. Po chvilce jsem už přestala vzlykat (Ale pořád jsem brečela) a on mě pustil na zem, ale pořád mě přidržoval, za což jsem mu byla vděčná. Koukla jsem se ubrečenýmia Panda-Očima na Honzu a ten zvedl palec. Já jsem se na něj usmála a koukla se na Shawna. Pořád jsem tomu nemohla uvěřit.

,,To není možný." Zašeptala jsem a koukla se mu do očí. V tu chvilku se mi málem podlomila kolena.

,,Ale je." Řekl a já ho ještě jednou objala kolem pasu. On mě opět vtáhl do svého dokonalého obětí. Lidi, co kolem nás chodili se na nás koukali jak na blázny. Po asi třech minutách druhého obětí se k nám začala řítit nějaká tlupa fanynek, ale já nehodlala Shawna pustit. Teď je se mnou.. A je jenom můj..

Když Shawn zahlédl fanynky jen jsem cítila, jak zvedl ruku a z poza stromů vylezla ochranka. 4 Namakaný týpci a postavili se kolem nás. Přišla jsem si vyjmečně. Pak jsem se od něj odtáhla a propletla si s ním prsty. Koukala jsem mu do očí a odvážila jsem se (KONEČNĚ!) Promluvit.

,,Právě jsi mi splnil můj nevětší sen... Víš o tom?" Řekla jsem a uchechtla se. Oči jsem měla uplně zarudlé a ještě pořád plné slz, ale ignorovala jsem to. Ignorovala jsem vše okolo. V mém světe jsme byli jen já a Shawn.

,,No, napadlo mě to hned, jak jsi se zasekla, když jsem byl ještě daleko od vás." Řekl a zasmál se. Stiskl mé ruce. Bylo to dokonalý.

,,A co ty fanynky tady?" Řekla jsem a pohodila jsem hlavou směrem k té tlupě. V tu chvilku jsem si říkala, že to ani nejsou fanynky, jen holky co ho znají...

,,Hned jsem u tebe Ellis, ano?" Řekl a šel za nimi. Pustil mě. V tu chvilku jsem se zase rozbrečela. Obešla jsem jednoho z BodyGuardů a šla rovnou za Honzou. Pevně jsem ho objala.

,,Díky, díky, díky." Řekla jsem a pustila jsem ho. Viděla jsem, jak tam Shawn stojí a rozběhla jsem se k němu a znovu ho objala, tentokrát jen krátce. Když jsem se od něj odtáhla, chytl mě za ruce.

,,A kolik pak ti je Ellis?" Zeptal se mě a já jsem se s uplně zarudlímy očky pousmála.

,,Je mi 16." Řekla jsem a začervenala jsem se. Koukala jsem se mu do očí. Byly tak, tak úžasné. Pak nastalo ticho, ale jen tak jsme koukali vzájemně do očí...

Ahoojte!

Omlouvám se, kratší kapitola, ale nějak jsem ráda že jsem jí napsala. Protože jsem u toho brečela! :D :D :D Okay, tak zase příště.

Děkuju moc za skoro 300 Views! Jste úžasní!

Hvězdička i Komment převelice potěší!

*Liviinka*