Utíkáme před osudem. Třeba mu uběhneme, ale osud běží pomalu, dokončuje vše, co měl dokončit a nezastavuje se. My ano. A proto nás dožene.
Pomalu, ale dobře.
Dohoní nás a bude to ještě těžší, než to bylo.
Zastavme se proto a řekněme mu, jak to bylo, dohodněme se.
A bez lhaní.
Ty nevíš, že osud má detektor lži?
ČTEŠ
Myšlenky padající oblohy
PoetryPadá obloha. A z ní všechny hvězdy. Zpátky na nebe jim snad pomohu svými myšlenkami. A když ne, půjčím si štafle.
