Vytvořila jsem si ve své hlavě rovnici a zjistila jsem, že to nemá cenu.
Dál už ty zátěže u nohou nechci.
Ke štěstí jsem si pomohla lehkou matematikou.
Už to nemělo cenu, byla jsem zmatená, jak mi ta rovnice pomohla otevřít oči.
Byla jsem zaslepená, nebo to nechtěla vidět?
Nevím, ale teď už jsem si vědoma toho, že to co jsme prožívali nebylo vyvážené.
Možná jsem přišla o hezké momenty, které mě čekaly, ale hlavně mě čekal smutek, a tak jsem odešla.
Děkuji rovnice.
ČTEŠ
Myšlenky padající oblohy
PoésiePadá obloha. A z ní všechny hvězdy. Zpátky na nebe jim snad pomohu svými myšlenkami. A když ne, půjčím si štafle.