Hold On

16. Chapter - Me? Always

„Kdy se vrátí Sam?" zeptala se Cloe asi po hodině, co Sam odjel z hotelu hlídat údajnou Rosie, zda se nepokusí zabít svoje rodiče. Bylo mi jasné, že je Cloe do něj zaláskovaná až po uši a musela jsem se sama pro sebe zasmát.

„Bude pryč celou noc, musí ji hlídat," odvětil Dean a vytáhl z lednice flašku piva. „Je mi líto, že jsem vám překazil vaše milostný hrátky. Co jste tu vůbec celou dobu dělali?"

„Povídali si a stěžovali si na své společníky," obrátila oči v sloup a pak soustřeďovala pohled na mě. „Za to vy dva si tu můžete užívat, co?"

Já se v tu chvíli zrovna zakusovala do sendviče, tudíž jsem se začala dusit soustem a Dean pijící z hrdla lahve měl co dělat, aby všechno nevyprskl přímo na mě, jelikož se nacházel asi metr za mnou.

„Ehm, my dva?" vydala jsem ze sebe, jakmile jsem znovu mohla dýchat. Následně jsme si s Deanem vyměnily pohledy s jistým zděšením.

„To by asi neklapalo," přidal se Dean. „Zoey je sice sexy, to jí neberu, ale s takovou povahou bych se asi nesmířil." Cloe na mě spiklenecky mrkla a já pro jistotu zabořila hlavu do dlaní.

„Hlavně, že ty jsi naprosto bezchybný," řekla jsem skrze své dlaně a pak byla nucena hlavu zvednout, poněvadž mi docházel kyslík.

„Já? Vždycky," mrknul na mě pro změnu Dean a spokojeně se znovu napil vychlazeného piva.

„Aby bylo jasno, tady Dean si ze mě neustále utahuje a snaží se mě zesměšnit, takže," vysvětlila jsem Cloe.

„Co se škádlívá, to se rádo mívá," varovně zdvihla ukazováček a odhalila řadu bílých zubů v záludném úsměvu.

„Dost," umlčela jsem ji otráveně a rozhodla se věnovat deníku Johna Winchestera, otce Deana a Sama, který je již po smrti a Dean mi ho díky mému neustálému prosení vypůjčil ke čtení.

„Nedrob na to," sjel mě přísným tónem a odsunul deník s desítkami, ne-li stovkami stránek, popsanými témeř všemi existujícími monstry, dál stranou, aby kousky mého sendviče nepadaly na stránku věnovanou právě Ghoulům.

„Váš táta musel být fakt dobrý lovec," prohodila jsem, když mi oči kmitaly po klikatém písmu popisující Ghoula.

Než stačil Dean jakkoliv zareagovat, ve dveřích stál Sam, celý zmoklý ze slejváku venku. Na rtech mu však prohrával spokojený úsměv.

„Neměl si hlídat?" zeptala jsem se lehce překvapeně.

„Už není potřeba," odpověděl a dal promočenou bundu na věšák.

„Počkat, co?" Dean svraštil čelo a šel si za svým bratrem pro odpověď.

„Nechtělo se mi tam čekat a vzhledem k tomu, že podle vyprávění Zoey už o nadpřirozenu věděla, tak jsem k ní zašel a proklepnul si ji," svalil se na postel s povzdechnutím. „Je to opravdu Rosie, ne Ghoul."

„Takže ty ses vloupal dovnitř, hodil po ní sůl, svěcenou vodu a řezal ji stříbrným nožem, jestli není Ghoul?" ozvala se Cloe lehce zděšeně.

„To ani ne. Nebo teda, nevloupal jsem se," zazubil se, „zavolala na mě z okna, že o mně ví a mám jít dál, abych zbytečně neztrácel čas s tím, jestli je Ghoul nebo ne. A taky mi popsala, kam je odvedli."

„Kam?" zeptal se hned Dean.

„Byli v nějaké vlhké, páchnoucí místnosti, takže odhaduji kanalizaci," pozvedl jedno obočí. „Nepamatuje si, kde přesně, protože ji omráčili a probrala se až tam, to samé potom, co ji pustili."