Roommates [Harry Styles]

// sixteen //

Amy's pov

I po probuzení jsem na něj pořád myslela. Proč byl můj život tak těžký? Bylo mi dobře do té doby, než přišel. Vlastně jsem si přála začít se vším od znova, ale nemohla jsem na něj zapomenout. On byl to nejlepší, co se mi kdy připletlo do života.

Bez něj jsem nic neznamenala. Nežila jsem plnohodnotný život nebo nebyla šťastná tak, jako když jsem byla s ním. Milovala jsem fakt, že on byl první osoba, kterou jsem ráno spatřila. Milovala jsem být v jeho náručí, milovala jsem dny strávené s ním. Milovala jsem jeho zelené oči, osobnost a vlastně úplně všechno.

Milovala jsem ho.

Stále jsem ho milovala. Udělal to znovu, získal moje srdce. Chvíli jsem nevěděla, proč jsem jí věřila její slova. Doufala jsem, že už nás nechá být. Věřila jsem Harrymu a měla bych věřit jen jemu. Neměla žádné důkazy. Slyšela jsem bouchnutí dveří, podívala jsem se na sebe do zrcadla a zaklela! Červené oči mi na kráse moc nepřidávaly a vypadala jsem šeredně, ale bylo mi to jedno. Chtěla jsem jen vyjít ven a promluvit si s Harrym.

"Chelsea?!" Když jsem otevřela dveře od svého pokoje, uviděla jsem ji postávat před jeho pokojem. Co tu sakra dělala? A hlavně kde vzala klíče? Klíče od našeho bytu?

"Počkat, Harry tu ještě není?" Zeptala se s utrápeným výrazem. Nevím, co to tady nacvičovala ale měla by si se mnou přestat zahrávat, protože jsem holka stejně jako ona a moc dobře znám ty její nemravné hry. "Odešel z mého bytu brzo ráno." Lži, lži a samé lži. Přesně to jsem slyšela z té její malé pusy.

"Tvého... Tvého bytu?" Přikývla.

"Jo, když jsem odešla k sobě domů, chvilku na to přišel on a..." nechala vyplynout do ztracena s chichotáním. To nebylo dobré znamení, ale potřebovala říct to, co chtěla už minule, ještě než udělám něco, čeho bych později mohla litovat. A nebo bych se dokonce psychicky zhroutila.

"A co?" Zamumlala jsem, ale ona mě jasně slyšela.

"A je pořád fakt dobrý v posteli." Tak tohle přehnala. Přistoupila jsem k ní blíž a obdařila ji nepříjemným pohledem.

"Hele, já vím, že lžeš. Stejně jako předtím. Tohle by Harry nikdy neudělal." Zasmála se a vtiskla mi jeho klíče do ruky.

"Tak jak jsem se potom dostala k tomuhle? Nechal je u mě doma a já mu je přišla vrátit." Přešla ke dveřím a já neřekla ani slovo. Oněměla jsem, teď jsem měla důkaz. Ještě než odešla se na mě otočila a usmála se. "Oh a prosím tě, řekni mu že dnešní noc byla... Úžasná! Nejlepší noc v mém životě." Mrkla na mě, čemuž jsem se musela začít smát.

"To je ale pohoršující." Zamračila se, přičemž jsem udělala pár kroků k ní. "Vyspal se s člověkem, kterého z celého srdce nenávidí. Fuj, je mi ho líto, ale neboj se, já mu to vyřídím, Chel-kurvo." Těžko popadala dech nad mým přístupem k ní. Už jsem měla pokrk holek jako byla on. I já bývávala taky taková kráva jako ony, ale ubránila jsem se tomu.

Probouzela ve mně tu mstivou stránku mého já. Vypadá to, že jí o mně Harry neřekl úplně všechno. Polovina mě si teď oddechla, protože byla pryč a už neměla klíče od našeho bytu, ale doufala jsem, že byl Harry připravený. Připravený na ten nejhorší rozhovor, protože si bude hledat nový byt, přítelkyni i nový hezký obličej.

Byla jsem tak naivní, když jsem si nalhávala, že mě miloval. A já si byla jistá ohledně mých citů k němu, ale už se to zase všechno dělo znova. Tentokrát mě podvedl a jako důkaz posloužily jeho klíče. Kde teď byl? Ani mi nezavolal a ani nepřišel domů.