Kapitán chůva

Chůva ?

Gaby

V autě, cestou z nemocnice jsem se otočila na Steva.

„Steve?"

„Ano?"

„Budeš mě muset vozit do školy, je ti jasný, že jo?"

„S něčím takovým jsem počítal."

„Nechci, tě obtěžovat, ale potřebovala bych od tebe ještě něco"

„Co by to mělo jako být?"

„Mohl bys mi pomoc umýt vlasy?"

„Tak to možná i zvládnu."

„Díky."

Zavřela jsem oči a usnula.

Steve

Překvapila mě, ale když teď vím jak to s ní je musím jí pomoci. Ani doktor sám neví, za jak dlouho to sérum přestane účinkovat úplně. Jak tak přemýšlím nad doktorovými slovy, je divné, že nic neví ani Armie.

„Gaby, vzbuď se, už jsme doma."

„Hmm.."

„Gaby..."

„Už nespim,b..udíku"

„Holka hubatá!"

„Jo to jsem já" a sladce se na mě usmála.

Jak moc bych jí chtěl dát pusu, už z ní blbnu.

„Zvládneš jít sama nebo tě odnesu?"

„Mohl bys mě prosím odnést, až nahoru ke mně do koupelny?"

„To bych mohl."

Vzal jsem jí to náručí do koupelny a pod sprchou jí rovnou umyl vlasy, dával jsem pozor, aby neměla mokré tričko.

Nechal jsem jí tam a šel jí udělat něco k večeři. Doktor říkal,že by měla jíst víc ovoce a zeleniny, tak dneska dostane ovocný salát. Přinejhorším může jíst bez vidličky rukou, měla sádru pomalu od podpaží až k prstům. Mytí vlasů bude možná můj nejmenší problém, sama se asi neobleče ani nesvleče, co s tím? Ono to nějak dopadne.

Salát jsem jí donesla do pokoje.

Seděla na posteli a ručníkem se snažila vysušit vlasy. Pomohl jsem jí a vlasy vytřel skoro do sucha a Gaby mezi tím jedla ovoce.

„Proč nechceš jíst vitamíny?"

„Jak to víš, doktor něco říkal?"

„Ne, poznal jsem to sám, když jsi řekla, že nejsi králík a vždycky jsi to nechala na talíři."

„Protože vím, že mi můžou pomoct."

„A to je snad dobře, nebo ne a nechceš mi o tom říct?"

Ne, nechci, nepotřebuju, aby mě někdo litoval."

„Kdybys chtěla, jsem tu."

Jedla moc pomalu"Je ti jasný, že neodejdu dřív, než to všechno sníš?"

„Jsi ten nejotravnější chlap, víš to?"

„Nikdo mi to ještě nikdy neřekl."

Seděla tam hromádka neštěstí, unavená a sklíčená.

„Není ti nic?"

„Přemýšlím, jak se učešu."

„Kde máš hřeben?"

„V koupelně na zrcadle,"

„Otoč se."

Začal jsem pročesávat její dlouhé vlasy, zdálo se mi, že při tom vrní. Musel jsem se usmát.

Zapletl jsem je do copu, musel jsem se pochválit. Teď si připadám jako opravdová chůva.

„Nechceš na noc prášek proti bolesti?"

„V koupelně mám lékárničku, můžeš mi jí prosím donýst?"

Měla v ní spoustu krabiček, ani jsem se raději na nic neptal, všechno už stejně vím.

Vzala si tři prášky a zapila je vodou.

Můžu pro tebe udělat ještě něco, než odejdu?

Gaby

Jak se zeptal, jestli pro mě může ještě něco udělat, jsem chtěla říct, „Můžeš mi dát pusu, sundat triko a zůstat tu se mnou celou noc."

Neřekla jsem to.

„Už nic a děkuju." Steve odešel a odnesl sebou nádobí.

Obtížně jsem ze sebe sundala triko, šortky šli celkem snadno.

Divila jsem se,že se Steve neptal na mojí lékárničku, Obsah musel vidět, většinou všechny prášky byly proti bolesti. Lehla jsem si a snažila se usnout.

Ještě, že je pátek. Ve škole jsem dostala volno na týden, co jsme vyřizovali babi pohřeb. Od pondělí tam jdu, už se tam těším, jen nevím co tu bude Steve dělat sám.

Spala jsem špatně, v šest ráno jsem vstala a šla si udělat kakao. Ohřála jsem si mléko a hledala kakao. Že všechno dobrý přede mou všichni schovávají tak vysoko.

Koukala jsem na židli, že si jí přisunu a vylezu na ní, abych tam dosáhla. Než jsem na ní sáhla se od někudy ozvalo „Na to ani nemysli!"

„Zapomněl jsi kašlat, ty jeden b..uřte?"

„Kam ty na ty slovní spojení chodíš?" „Sama nevím."

„Proč mluvíš sprostě?"

„Obranej mechanizmus, když jsem sprostá, nikdo se se mnou nechce přátelit a je to tak lepší, věř mi."

„V tento okamžik mi jí bylo opravdu líto, vždyť je to taková milá, chytrá, vtipná a hlavně šikovná holka co staví motorky.

„Ještě jsem ti nepoděkoval za tu motorku."

„Teď můžeš bejt jako AGENT 007"

„Jako kdo?"

„Filmová postava, někdy se na něj kouknem."

Kakao jsem jí udělal sám, už seděla za stolem a měl jsem radost, že má hlad.