Kapitán chůva

Kontrola

Steve

Denisa tu už s námi byla celý měsíc a její pobyt se blížil ke konci.

Dozvěděl jsem se od ní o Gaby spoustu věcí. Ta holka snad dokázala mlčet jenom při jídle. Pusa jí jela hned, co snad otevřela ráno oči.

Byl jsem překvapený, že o její nemoci a zdravotních potížích věděla tolik. Nebo mi třeba vyprávěla, jaký měla Gaby potíže s odmítnutými kluky. Tomu jsme si nasmáli, Denisa uměla opravdu výborně vyprávět. Třeba mi líčila jednoho, kterého jsem měl možnost vidět na vlastní oči jednou ve škole.

Ten den mi volala učitelka, že Gaby omdlela a já pro ní jel. Cestou co jsem si jí nesl v náručí k autu, na mě koukal jeden mladík nevraživým pohledem. Ptal jsem se Denisy, když se vrátila ze školy busem, co to bylo zač. Věděla, koho myslím, protože mi otevírala dveře.

Gaby ležela v obýváku na gauči a dělala, že spí, aby nemusela nic jíst. Tím mě moc zlobila, posledních čtrnáct dní skoro nejedla. Trošku jsem odbočil.

Jen co Denisa řekla jméno Henry , co Gaby balil v devítce, jako by do Gaby něco píchlo a hned se posadila. „Co máte s Henrym?"

„Nic, jen tady Steva chtěl propíchnout, teda jenom pohledem." Řekla Deny.

„Jak to?"

„Ále, jak jsi omdlela, a Steve pro tebe jel, celou dobu vás pozoroval."

„Ještě, že si to nepamatuju, jinak bych toho kokota poslala do víte kam. V devítce nepochopil, že není ten pravej a že mu nějaká holka mohla říct ne."

„No já bych neřekla."
„Ty bys neřekla ne žádnýmu, mám hlad, co budu jíst?"

„Polévku, pečený kuře, chleba nebo salát. Můžeš si vybrat."

„Já beru kuře."

Gaby

Já si tu pěkně prospím celý odpoledne a oni si probírají můj neexistující sexuální život.Denisa by dala každýmu na potkání. To já si hezky počkám na toho pravýho.

Mám hlad, doufám jen, že máme něco k jídlu.

Denisa

Za tu dobu co tady bydlím, jsem přišla na spoustu věcí. Steve je do Gaby úplnej blázen. Udělal by pro ní první poslední a Gaby na tom není o nic líp. Ani jeden to neřekne na hlas a ani si to nechtějí připustit, že by to mohlo být oboustranný. Nechápu, čeho se bojí.

Gaby

„Lenochu vstávej, jedeme do nemocnic, aby mi tady tu nádheru mohli konečně sundat."

„Kolik je hodin?"
„Nevím, asi šest?"

„Je ještě dost času, proč nespíš?"

„Nechce se mi."

„Tak fajn, jdu udělat snídani a ty všechno sníš, jasný!"

„Rozkaz, kapitáne!"
Divím se, že mi nevynadal, jen se kouzelně usmál.

Steve

Zažil jsem snad nejhorší probuzení, co jsem se probral z ledu.

Jedna rozcuchaná divoženka mi skákala po posteli a křičela, abych vstával.

Jak jsem tak na ní koukal jen jedním okem, nemohl jsem se na ní zlobit.

Pomalu jsem se zvedl z postele a šel udělat snídani, naštěstí nespím nahý, ale v šedých pyžamových kalhotách bez trička. Už jsem byl skoro u dveří, co vedli na chodbu otočil jsem řekl „Gaby zavři pusu a pojď se mnou do kuchyně." Takhle si mě prohlíží celkem často. Mám jí říct, že jí miluju, nebo je to moc brzo?