ŠKOLA

1.6K 85 3
                                    


Steve

Ráno v sedm jsem udělal Gaby budíčka. Moc se jí to nezamlouvalo. Použila ten svůj neupravený slovník. Myslela si, že jí neuslyším, zmýlila se.

Už vím, co dostane na svačinu. Jí se to určitě vůbec líbit nebude.

Sešla dolů ze schodů a měla na sobě krátké šaty. Došla ke mně a otočila se ke mně zády. A nastal první problém. Potřebovala, abych jí zapnul podprsenku a šaty. S podprsenkou nastal problém hned, jak jsem se jí dotkl. Hrozně se mi klepaly ruce. Šaty už šly snadno. Určitě musela poznat, jak jsem nervózní.

Gaby

Ty vole, do prdele ..., co si mám asi tak oblíknout?

Přece nepůjdu do školy nahá? A už to mám, v zadu ve skříni jsem našla kraťoučký šaty na širších ramínkách . Jsou tak krátký, že mi zakrývají zadek, budu si muset pod ně vzít asi kraťásky, do trička se nedostanu, teda do normálního, jít ve vytahaným by mi asi neprošlo.

Jenže je tu ještě jeden problém, jak si zapnu podprsenku a na zádech zip.

No nic, mám tu chůvu. Došla jsem dolů a hned se otočila." Potřebuju to zapnout!"

Určitě je víc nervózní než já, takhle to asi nepůjde, budu muset vymyslet něco jinýho.

Steve

Gaby, tady máš sebou něco k jídlu, ať nemáš hlad.

„Jo díkes."

„Tak co, už můžeme jet?"

„Jo, už by to šlo."a usmála se na mě.

Cesta netrvala moc dlouho. Celou cestu bylo ticho.

Zastavil jsem na malém parkovišti a chystal se, že vystoupím a půjdu s ní dovnitř.

„Kam si myslíš, že jako jdeš?"

„Do ředitelny."

„A to jako proč?"

„To je moje věc."

Radši mlčela a odešla, ode dveří na jí mávala nějaká blondýna.

Nasadil jsem si brýle a kšiltovku. Stejně se po mě otáčely zvědavé pohledy zdejších slečen. Měl jsem si vzít raději košili a ne tohle to triko, co mi obepíná mé svaly.

Gaby

Co jako chce dělat v ředitelně?

Nechtěl mi odpovědět, asi by se mi to moc nezamlouvalo.

U dveří stála Denisa a mávala na mě.

„No konečně jsi tu, cos proboha zase dělala?"

„Ale, chtěla jsem někoho překvapit a nějak se to zkomplikovalo."

Denisa věděla co mi je, byla moje kamarádka už od školky.

„Ještě řekni, že ne toho fešáka, co tě přivezl?"

„Jo, toho."

„Tak to teda musela být vášnivá noc..?"

„No tak na to rychle zapomeň, nebo ti už nikdy nic neřeknu!"

Stály jsme ještě u vchodu, když okolo nás prošel Steve. V autě jsem si zapomněla jídlo.

Denisa na něj koukala jako na svatý obrázek s otevřenou pusou. Taktně jsem jí vzala za bradu a pusu zavřela.

Kapitán chůvaKde žijí příběhy. Začni objevovat