Šok

1.6K 78 4
                                    

Steve

Vyběhli jsme ven. Armie poplašeně běhal okolo bazénu. Na to, že je agentem se neumí ovládat i když chápu, že se to týká vlastní sestry. Hladina byla klidná, nikde žádná vlnka, ani bublinka.

V klidu jsem sledoval okolí. Všiml jsem si mokrých stop, co vedli od bazénu po dlaždicích k trávníku. Zapl jsem hodinky, co stále nosím a šel po stopě ke stromu. Gaby seděla na jedné z větví a plakala. Nevím proč, nevím, jestli radostí nebo smutkem.

„Gaby stalo se ti něco?"

Usmála se na mě.

„To víš, že stalo."

„Řekneš mi co?"

„Taky tě miluju, řekla jsem ti to už v nemocnici."

„Já vím, jen..."

„Nechtěl jsi, abych si myslela, že jsem náhrada, ale já to tak nikdy nebrala."

„Teď už to vím."

Natáhl jsem ruce, abych jí pomohl dolů a nechtěl jsem jí pustit. Jak se zdálo, jí se z mojí náruče taky nechtělo. Začali jsme se líbat.

Vyrušilo nás až zakašlání.

„Hrdličky, nechci vás rušit, ale budu muset se vrátit do města. Moje dovolená skončila. Volal mi šéf, že se můj případ zkomplikoval."

„Kdy nás přijdeš navštívit?" zeptala se Gaby.

„Až to vyřeším, nevím, jak dlouho to potrvá, teď jsme se neviděli půl roku, snad to stihnu dřív."

Gaby

Samou radostí z toho co jsem slyšela, jsem vyběhla ven, přes slzy štěstí jsem nedávala pozor a zahučela do bazénu, boty mě vymrštily zpátky na souš a já šla k nejbližšímu stromu. Boty mě vyhouply na větev na které mě našel Steve. Díval se na mě smutným pohledem. Byla jsem ubrečená. Slzy mi usychaly na tvářích. Po mé odpovědi mi pomohl s úsměvem dolů a začali se líbat. Vyrušil nás Armie. Při jeho monologu jsem si ho pořádně prohlížela. Zdál se mi nervózní, jako by se viděl zpátky v práci, nikdy takhle na telefonát od vedení nereagoval.

Armie odjel.

Steve

„Zdálo se mi to, že byl myšlenkami někde jinde, když se s námi loučil?"

„Ne, nezdálo, na tom případu mu záleží víc než na jiným. Zajímalo by mě o co jde."

„To se nikdy nedovíš, tak se s tím netrap."

„To je pravda, teď budu trápit tebe." Usmála se a skočila na mě.

Začala mě líbat a pokoušela se mi sundat triko."

„Neměla by ses převlíct do něčeho suchého?"zeptal jsem se opatrně.

„Jo, líbí se mi tvoje tričko."

Pomohl jsem jí sundat její mokré oblečení, hladil jsem jí po celém těle.

Musím říci, že jsem si naše první milování takhle nepředstavoval, byli jsme v obýváku.

Gaby byla už jen v kalhotkách a já měl ještě kalhoty. Gaby se mi je pokoušela sundat. Oba jsme byli vzrušení a najednou zazvonil zvonek u dveří. Lekli jsme se, jako by nás někdo nachytal u něčeho, co jsme neměli dělat. Rychle si natáhla moje triko, já si zapnul kalhoty a šel otevřít.

Stála tam Denisa. Byla ubrečená, pomlácená a špinavá. Zdálo se mi, že je v šoku. Očima zmateně těkala sem a tam. Byla bledá.

Gaby

Kapitán chůvaKde žijí příběhy. Začni objevovat