Pomsta

2.kapitola

Stalo se to 2. dubna 2008. V té době mi bylo pět let. Vzpomínám si jen na to že jsem zrovna s rodiči obědvala, ale najednou jsme všichni uslyšeli nějaký rámus který šel od vstupních dveří.

Rodiče se tam tedy šli podívat. Nejdřív jsem slyšela řev bouchání věcí...potom už jen dvě hlasité rány.

,,Mami?" ,,Tati?" zeptala jsem se. Nikdo mi ale neodpovídal. Ticho které najednou vládlo v celém domě mi nahánělo hrůzu.

Slezla jsem ze židle a pomaličku šla k východovým dveřím.

To co jsem tam viděla mi nahnalo slzy do očí. Byli tam moji rodiče, oba dva bledí, nehybní... byli mrtví. Klekla jsem si vedle nich a začala brečet. Slzy mi stékaly po celém obličeji.

V tu dobu jsem si uvědomila že se v životě vždy najde někdo kdo nám ho chce nějakým způsobem zkazit. Ať už je to třeba jen kamarádka která vás ve škole pomlouvá a nebo zrovna takový člověk který je schopen vám zabít i rodiče.

Z tady toho okamžiku se doteď nemůžu vzpamatovat. V životě jsem teď na všechno sama. Musela jsem opustit i svoje kamarády protože mě teď ubytovali v dětském domově.

Nemám tu svůj vlastní pokoj. Bydlím tu s holkou které taky zemřeli rodiče a kvůli autonehodě. Vůbec se s ní ale nebavím. Nechci říkat že je to tu nějak špatné, ale mám tu takový divný pocit...jako kdyby se na mě někdo díval.

Zrovna dnes jsem ten pocit měla. Seděla jsem na obědě a najednou se mi zdálo jako kdyby stál někdo za oknem a sledoval mě.

Když jsem se dnes večer vrátila do pokoje moje spolubydlící tam nebyla takže jsem byla ráda.

Lehla jsem si na postel, ale najednou jsem uslyšela zašustění a tak jsem se zvedla. Podemnou byl položený malý papírek na kterém bylo napsáno: Zabil jsem tvoje rodiče! Teď zabiju i tebe!! Rozbrečela jsem se protože jsem si znova vzpomněla na ten den kdy jsem viděla svoje rodiče mrtvé.

Rozhlédla jsem se po pokoji a najednou jsem opět viděla jako kdyby se něco mihlo za oknem.

,, Já se ale zabít nenechám!" řekla jsem si pro sebe. ,,Zemřeš ty!" dodala jsem ještě šeptem a za chvilku jsem usnula.

Doufám že se vám to zatím líbí.☺☺