6.kapitola

21 7 0
                                    

Ráno jsem se vzbudila protože jsem slyšela zvuk jako kdyby někdo škrábal na okno. Pomalu jsem se k němu otočila ale nic tam nebylo.

Vstala jsem z postele a podlaha hlasitě zavrzala. Teď jsem se snažila chodit co nejopatrněji abych nevzbudila Josefínu.

Pomaličku jsem došla do koupelny. Podívala jsem se do zrcadla.
,,Néééé!"zakřičela jsem hlasitě a vyběhla rychle z koupelny.
Spadla jsem na postel. Na zrcadle v koupelně bylo napsáno: Dnes v noci zažiješ peklo!

,,Jak to že ví že jsem tady? Jak to že to ví?" šeptala jsem stále dokola.

Uslyšela jsem vrzání schodů a pak za chvíli otevřela dveře Josefína.
,,Co se ti stalo?" zeptala se mě.
,,O-O-On je t-t-tady!" ze strachu jsem skoro nemohla mluvit.

V Josefínině tváří se najednou objevil strach. Nebyl to ale takový strach jako kdyby jste šli na táboře na bojovku.
Panenky se jí zmenšily a ona se celá začala třást.

,,Děje se něco? " zeptala jsem se, protože mi teď nahnávala strach spíše ona než nápis na zrcadle.

Josefínin hlas se změnil ve velmi hluboký a ona mi řekla: ,,Musíš odtud odejít Zoe! On nečeká na to až ty budeš připravená bojovat! On tě bude chtít zabít hned!"
Chvilku na mě ještě koukala a potom odešla.

Rychle jsem si začala házet všechny věci do mé tašky.
Seběhla jsem po starých schodech dolů do kuchyně. Chtěla jsem se ještě s Josefínou rozloučit ale ona tam nebyla.
Rychle jsem tedy vyběhla ven do zářivého dne. Vběhla jsem zpátky do lesa a doufala jsem že najdu východ.

Obličej jsem měla celý poškrábaný od toho jak mi všechny větve padaly do cesty.

Konečně jsem uslyšela ruch který šel nejspíš od břehu řeky. Nebo aspoň jsem si myslela že jde od břehu řeky.

Když jsem vyběhla z lesa, objevila jsem se v ulici ve které bylo plno lidí. Všichni na mě za chůze začali koukat a já se na ně koukala také.

Přidala jsem se k davu a šla s ním dál na ulici. Teprve teď jsem si všimla že jsou tu nejrůznější obchůdky. Ve většině z nich se prodávaly svíčky.

Zabočila jsem za nejbližší roh. Najednou mi někdo zakryl ústa nějakým kapesníkem a já omdlela.

PomstaKde žijí příběhy. Začni objevovat