Or nah? ❌

02.

,,Ztracená kočička?" zeptal se a jeho tvář rozjasnil arogantní úsměv.

,,Za prvé, pro tebe žádná kočička." odmlčela jsem se a u slova 'kočička' naznačila uvozovky. ,,A za druhé, jo, ztratila jsem se." přiznala jsem porážku a on se ušklíbl.

,,Chceš ukázat kam jít, shawty?" oblízl si rty a já se zamračila.

Rozesmála jsem se a zavrtěla hlavou. 

,,Přijdu na to sama, bez obav." mrkla jsem na něj a plánek držela jako mapku přímo před očima.

,,Jsem Justin." řekl za mnou zničeho nic a já bez ohlédnutí pokračovala v cestě.

,,Dobré vědět." zamrmlala jsem nahlas a konečně se začala kapánek orientovat.

•••

,,Zdarec, tati." řekla jsem, když jsem po náročném dni došla domů a našla ho spát v obýváku. Tolik práce mu hrozně škodí. Povzdechla jsem si a jemně ho probudila. Poslala jsem ho do pokoje a slíbila mu, že ho večer probudím alespoň na večeři. Nebylo ani pět, tak jsem se rozhodla jít si zaběhat. Miluju běhání. Oddech po náročném dni. Geniální.

Převlékla jsem se do kraťasů a tílka, obula si boty na běhání, vzala sluchátka a vyběhla z domu. Běžela jsem podél cesty a užívala si slunce a písničky, díky kterým jsem se přenesla úplně do jiného světa. Doběhla jsem až na obrovské molo a o něco zakopla. Už už jsem se viděla na zemi, ale něčí ruce mě stihly zastavit při pádu. Svalnaté ruce.

,,Musíme se přestat takhle nečekaně potkávat, shawty." zavrněl do ucha a já si uvědomila kde mám ruku. Oddělala jsem ji a začervenala se.

,,Ehm, no." koktala jsem a cítila se ještě trapněji. Snažím se vybudovat si sebevědomí, ale on mi ho dokonale kazí. Narovnala jsem se a vytáhla si sluchátka z uší. Rozhlédla jsem se kolem a viděla, že nás sledují tři páry dalších očí. Jeden černoch a dva blonďáci se skateboardy. 

,,Už mi řekneš svoje jméno?" zeptal se a já uhnula pohledem.

,,Ne." odsekla jsem a ušklíbla se.

,,A mně ho řekneš?" ozval se vysoký blonďák a já se pousmála. Pro blonďáky mám slabost. Zatraceně.

,,Jsem Phoebe." doširoka se usmál a já natáhla ruku.

,,Neels." uchechtl se a ruku přijal.

,,Čím si zasloužil znát tvoje jméno dřív jak já?" zamračil se Justin a věnoval mi šokovaný pohled.

,,Neříká tu trapnou přezdívku pro holky." nakrčila jsem nos, tak jak to dělám vždycky a on pokýval hlavou.

,,Není trapná." řekl úplně vážně a já se uchechtla.

,,Jistěže," odmlčela jsem se a dala si sluchátko do uší. ,,Tak se měj, shawty." dala jsem důraz na přezdívku a následně se lehce rozesmála. Tiše jsem se rozloučila s blonďákem, tak jak to udělal i on a rozeběhla se zpátky domů. Ach, zábava.

Doběhla jsem domů a zavřela se v koupelně. Osprchovala jsem se a oblékla se do pohodlných tepláků a tílka. Vlasy jsem si nechala volně schnout a sešla dolů do kuchyně. Zapnula jsem telefon a podívala se na sociální sítě a samozřejmě viděla žádosti na Facebooku. Ne, pro něj evidentně není odpověď.

Pokrčila jsem rameny, žádosti přijala a telefon zamkla. Začala jsem dělat těstovinový salát s kuřecím masem a když jsem měla hotovo, vzbudila tátu. Stejně má noční, tak aspoň nebude hlady.

Najedla jsem se, rozloučila se s tátou, který se jakž takž pořádně probral po hrnku kávy a zalezla do pokoje. Otevřela jsem notebook a dívala se na Facebook. Sem tam odepsala, když se někdo napsal. Nepřekvapila mě zpráva ani od jistého Justina Biebera a Neelse.

JB.: Shawty?

Ignorovala jsem ho. Začínám být na tu přezdívku alergická.

J.: Neříkej mi tak.

JB.: Pojď se mnou na rande..

J.: Pff, nikdy :)

JB.: Jako vážně? 

A se mnou na rande půjdeš? :D -N

J.: Ne, ani s jedním :D

JB.: Donutím tě křičet moje jméno, shawty. Budeš ráda, že jsi přišla. Žádná nakonec neodolala.

J.: Vypadá to, že budu první. A tu přezdívku si strč někam.

Zavřela jsem notebook a protočila oči. Dement. Nenávidím to tady.

xxx

• jeejda, já tak miluju psaní! :D To je neskutečný, jak mi to chybělo...takhle utéct od reality ♥

• nicméně, s touhle story jsem hrozně spokojená! :D Taková správňácká, páč určitě nějakého otravu znáte, tak třeba se tam najdete:D

• každopádně děkuju, za skvělej ohlas ♥