05.

407 36 2
                                    

Celý den se jim vyhýbám. A úspěšně se mi to dařilo asi do třetí hodiny. Pak mi došlo že s Justinem mám Zeměpis. Skvělý.

,,Co jsi myslel tím ať přibrzdím?" zeptala jsem se prakticky okamžitě co jsem si vedle něj sedla. Zvedl pohled a zatnul čelist. Lehce jsem se zamračila, ale pohledem neuhnula.

,,Ať přibrzdíš," zamrmlal a já si povzdechla. Protočila jsem očima, když jsem zjistila, že z něj nic nedostanu a zvedla se. Pak mi došlo, že nikde jinde není místo. Skvělý.

,,Prostě," odmlčel se a já svůj pohled přemístila na učitele. Rozhodla jsem se ho ignorovat. ,,S ním si nezačínej." dodal a já se na něj konečně podívala. Vlastně není tak hrozný..bože, co to povídám?

,,Dík za varování," odsekla jsem a uhnula očima.

,,Chtěl jsem se na něco zeptat," zamrmlal a já očima projížděla řádky v učebnici a rychlým tahem ruky si psala poznámky.

,,Na co?" zeptala jsem se aniž bych zvedla hlavu.

,,Nešla bys se mnou na kafe?" uchechtl se a nervózně se poškrábal na zátylku.

Se zvednutým obočím a pobaveným výrazem jsem se na něj otočila. Zasmála jsem se a nemohla uvěřit tomu, že to myslí vážně.

,,Ty mě zveš na rande?" zeptala jsem se šokovaně a on se uchechtl. ,,Kde je 'shawty' a 'pojď se se mnou vyspat'?"

,,Je ti to příjemnější?" zeptal se a naoko se zamračil.

,,Tohle je rozhodně lepší jednání." uchechtla jsem se a provrtávala ho pohledem.

,,Takže," odmlčel se a já zvedla obočí. ,,Jdeš?"

,,Budu toho litovat?" 

,,To rozhodně." pokýval a zasmál se. ,,Vyzvednu tě v sedm." dodal a hned nato jsem viděla jeho vzdalující se záda.

* * *

Stála jsem před zrcadlem a neustále si upravovala svoje černé šaty. Jsou moc krátké. Blbost, aspoň to bude vyjímečný rande s trapasem. Ne, určitě jsou moc krátké. Protočila jsem očima nad svým chováním a převlékla se do kalhot a trička s delším rukávem. Myslím, že mnohem lepší.

Vyšla jsem před dům a zkontrolovala hodiny na telefonu. Bylo přesně sedm. Nervózně jsem si podupávala nohou, jelikož se moje čekání prodlužovalo na větší a větší. Vzdala jsem to a šla zpátky dovnitř. Okamžitě jsem si vlezla pod sprchu a spustila na sebe horkou vodu pro uklidnění, protože jinak bych si byla jistá, že dokážu přijít k němu a spáchat vraždu. Šmejd.

Osprchovaná jsem se vrátila do pokoje a zapnula notebook. Otevřela jsem sociální sítě a všechny postupně prošla abych zjistila o co jsem přišla. 

Justin:

Říkal jsem ti shawty, že nerandím. Teď aspoň vím, že chceš něco víc. Stejně jako já.

Já:

Seš neskutečnej idiot. Strč si už konečně tu svou přezdívku někam. Nikdy bych se s tebou nevyspala.

Rozčíleně jsem Facebook vypnula a s ním nakonec celý notebook. Rozčíleně jsem praštila do polštáře a sáhla po telefonu. Vytočila jsem číslo mojí jediné kamarádky tady a čekala než hovor přijme. 

,,Ano?" 

,,Potřebuju s tebou mluvit a taky by se hodil alkohol."

,,Dej mi dvacet minut." 

Vystřelila jsem z postele a před velkým zrcadlem si začala nanášet makeup a upravovat si vlasy. Po deseti minutách jsem měla hotovo, což je můj osobní rekord co se týče takových akcí. Oblékla si ty černé šaty a obula si vysoké podpatky. Popadla kabelku a pomalým krokem vyšla z domu, který jsem zamkla. Nastoupila jsem do velkého černého auta a připásala se. 

,,Ahoj." zářivě jsem se usmála a prohlédla si její odhalené nohy v kraťáscích.

,,Vypadá to, že dnešní večer je jasný." ozvala se a já se zasmála. Jo, kamarádka se hodí vždycky.

Zastavily jsme před klubem, ze kterého se ozývala ohlušující hudba. Victoria zamkla auto a společně jsme šly k vyhazovači, který si nás prohlížel.

,,Vážně musíme až na konec řady?" povzdechla si naoko Vic a hodila po vyhazovači pohled. 

,,Pro tak krásné dámy by to byla obrovská škoda." zamrmlal a pustil nás dovnitř. Ozvalo se pár nesouhlasných povzdechů a mručení, ale to nás nezajímalo. Obě jsme dnes měly jasný cíl.

Or nah? ❌Kde žijí příběhy. Začni objevovat