Or nah? ❌

11.

Když jsem konečně přišla domů a tiše se zaradovala, že rodiče nejsou doma, lehla jsem si do postele a pokusila se trochu dospat pár posledních dní. Jelikož se někdo rozhodl, že mě spát nenechá a pořád bude zvonit, tak jsem se zase zvedla, sešla dolů a rozespale otevřela dveře.

,,Ahoj, shaw-" ozvalo se a já protočila očima, opět jsem zabouchla dveře a vydala se líným krokem zpátky do pokoje. Co si sakra myslí, že je?

Začal bušit na dveře hned jak jsem se otočila. Chvíli jsem stála u schodů a přemýšlela co dělat. Nakonec jsem se s povzdechnutím otočila a znovu je otevřela.

,,Co tady děláš?" protočila jsem očima a opřela se o dveře. S jeho typickým namyšleným úšklebkem mě pozoroval. 

,,Můžu dál? Jdu ti dělat společnost," nahne se a já cítím jeho mentolový dech. Je až moc blízko. Odtáhnu se a po delším přemýšlení uhnu na stranu a pouštím ho dovnitř. Mezitím co si sundává boty projdu do kuchyně a opřu se o linku.

,,Chceš něco? Čaj, kafe, vodu, nebo rovnou prostě vypadnout?" uchechtnu se a zvednu obočí když přijde a protočí nade mnou očima. 

,,Dám si kávu. Děkuji, miláčku." zavrní mi u obličeje a já přivřu oči. Obejdu ho a dám vařit vodu do varné konvice. Když je voda ohřátá, oba dva hrnky zaleju a vezmu je do obýváku kde se milostivě usadil.

Sednu si vedle něho a pustím televizi. Ani jsem se na něho za celou dobu nepodívala. Stačí že pořád zírá on. 

,,Teď vážně..co tady chceš?" otočím se prudce k němu a zvednu obočí. Přimhouří oči, zasměje se a nahne se pro kafe a napije se. 

,,Přišel jsem ti prostě dělat společnost," pokrčí rameny a já protočím očima. 

,,Tohle je nesmyslný, nemám tě ráda," odsekla jsem a taky se napila. Uchechtl se a mrkl na mě. 

,,Řekni mi o sobě něco co nikdo jinej neví," přehodil si ruku přes opěradlo a otočil se víc na mě. Zamračila jsem se a protočila očima.

,,A proč bych to jako měla dělat?" zeptám se ho a čekám na srozumitelnou odpověď. 

,,Protože mě to zajímá," naoko se nabručel a znovu se napije.

,,To je mi ale jedno." zavrtím hlavou a on zvedne obočí. Přibližuje se čím dál tím víc a nakonec mě začne lechtat a já můžu umřít. Směju se jako blázen a prosím ať přestane. Když už toho mám vážně dost, seberu všechnu svou sílu a odtlačím ho. Vydechnu si a on se s protočením očí opře pohodlněji o gauč a oba teď sledujeme televizi.

- - - 

,,Zlato, jsme doma!" ozve se ode dveří a já sebou trhnu. Když jsem zjistila, že ležím na jeho hrudi, hned se zvednu a prohrábnu si vlasy. 

,,Oh, sakra," zakleju a plesknu ho po noze aby se probral. Za chvilku přijdou rodiče a tohle rozhodně nebude dobrý. Je pět hodin odpoledne,jak jsme sakra mohli tak dlouho spát? 

,,Tvoji rodiče? Jsou v pohodě?" zeptá se rozespale a já zavrtím hlavou.

,,Řekněme, že na útěk už je pozdě," zašeptám když si stoupne vedle mě a oba zatím čekáme. S tím rozdílem, že já na smrt.

,,Nevěděla jsem co koupit na več-" máma vejde do obýváku a zarazí se, když nás uvidí stát vedle sebe.

,,Dobrý," usměje se Justin a já protočím očima.

,,Mami, já - nebylo mi dobře a Justin - tohle je Justin," zakoktám a on zamává. Máma ho šokovaně sleduje. ,,A no, Justin mě přišel zkontrolovat a, a očividně jsme usnuli a -" 

,,Dáme si čaj, ne? Chci o tobě všechno vědět Justine." skočí mi do řeči a Justin hlasitě polkne a hodí po mně vystrašený pohled.

,,To není nutné, stejně už bych měl jít," podívá se na ni a ta se jen usměje.

,,Trvám na tom. Chci poznat přítele mé dcery," otočí se a já doširoka otevřu oči. 

,,Mami on-"

,,Já nejsem j-"

Bohužel je naše koktání zbytečné a oba teda kráčíme za ní. Sednu si naštvaně ke stolu a naložím si ruce na prsou. Zvednu obočí když se Justin začne uculovat a pozoruju očkem mámu jak přináší hory jídla a kávu. 

,,Takže," začne a podívá se na nás oba. Ještěže je táta pryč, to by bylo horší. ,,Jak dlouho jste vůbec spolu?" zeptá se usměje se. Pokračuje v otázkách a Justin jí bez problémů odpovídá. Pff.

Rozhodím rukama a složím hlavu do dlaní. 

,,Mami, my nejsme spolu a nikdy ani nebudeme." uzavřela jsem, vstala od stolu a vyprovodila Justina ven. Zamkla se v pokoji a konečně si dala zaslouženou sprchu.