Or nah? ❌

13.

Sedím na barové židličce a pozoruju kolemjdoucí, kteří už nedokážou ani stát na nohou. Vypila jsem asi tři skleničky vína a víc než opilá jsem spíš unavená jako kotě. Prosila jsem ji už před hodinou abychom vypadly, ale ona se velmi baví na parketě s nějakým cizím klukem. 

,,Baf," otočí se vedle mě jako baletka a přisedne si vedle mě. Protočím nad ním oči a ignoruju ho. Pomaličku dopíjím čtvrtou skleničku a rozhlížím se po okolí. Teď bych dala cokoliv za to, kdyby mě někdo přišel vzít tančit. ,,Volal jsem ti a psal. Ignoruješ mě?" 

,,Já? Jak jsi na to přišel? To bych si nedovolila," usměju se a on se ušklíbne. 

,,Hodím tě domů, pojď." kývne hlavou ke dveřím. ,,Nic nezkusím, slibuju," dodá když vidí, že váhám. Nakonec protočím očima a ještě jednou se podívám se na ostatní. Zvednu se a vyjdu z domu a v patách mi jde Justin. Otevře mi dveře a já zvednu obočí, ale nekomentuju to a nastoupím.

Po cestě je až nepřirozený ticho. Pořád jenom cítím jak na mě zírá a jakoby chtěl pokaždý něco říct a přitom nic neřekne. Opřu si hlavu o okýnko a snažím se ignorovat, že jedu v autě s klukem co předstíral, že je opilej aby zjistil jestli mi na něm záleží.

* * * 

,,Máš hezkej pokoj," zamrmlá a prohlíží si fotky, které mám v rámečcích. Usměju se a prohrábnu si vlasy. Chce si hrát? Fajn. Tak si teda budeme hrát.

Přilepila jsem se na něj když ke mně stál zády a dýchala mu na krk. Uslyšela jsem jak začal zrychleně dýchat a naskočila mu husí kůže. Otočil se a jeho ruce přistály na mých bocích. Pousmála jsem se sama pro sebe a nechala ho aby mi rty přejížděl po krku.

,,Ty víš, že mě chceš." zašeptal mi do ucha a na mém krku zanechal polibek.

,,Vážně?" zeptala jsem se, kousla se do rtu a vydechla.

,,Shawty, nelži sama sobě. Toužíš po mě, chceš křičet mé jméno." řekl a oblízl si rty.

,,A nechceš tak moc ty mě? Hm, shawty?" kousla jsem se do rtu a vpíjela se mu do očí. 

Čekala jsem. Čekala jsem co řekne, ale rozhodně jsem nevěděla, že se mi vrhne na rty. Nechápu ani sama sebe, protože jsem mu polibky oplácela. Užívala jsem si jeho rty a neprotestovala když se mnou spadl do postele. Proplétala jsem mu prsty ve vlasech, vzdychala když mě líbal na krku čím dál tím víc a jemu se zadrhával dech když jsem mu přejela po břiše níž. 

,,Není to správný," zamrmlala jsem mezi vzdechy a on mi mezitím sundal tričko. Zavrtěl hlavou a já zatím odhodila jeho tričko někam pryč. Nakonec jsem skončila jen ve spodním prádle. Justin už ale neměl ani to. 

,,Páni," zvedla jsem obočí a předtím než jsem se mu znovu přilepila na rty, jsem se uchechtla.

,,To bylo jako obdivný páni a nebo vysmátý páni," odtáhne se a čeká na moje vysvětlení. Pokrčím rameny, zasměju se a znovu si ho k sobě přitáhnu. Lehce se mi otře rty o krk a já se prohnu v zádech. Z mého těla zmizí podprsenka i kalhotky a já dělám tu největší chybu svého života. Jako doslova dělám.

,,Nechápu, že jsem to vážně udělala," dopadnu na postel a zhluboka dýchám. Justin se ušklíbne a prohrábne si vlasy. Přitáhne si mě k sobě na svou hruď a já nehtem jemně přejíždím po jeho tetováních. ,,Taky chci další tetování," zamrmlám potichu a on na mě otočí hlavu.

,,Kolik jich máš?" zeptá se mezitím co já se zvednu a opřu se o hlavu postele. Přitáhnu k sobě deku a podepřu si hlavu rukou, abych na něj viděla.

,,Hodně," ušklíbnu se a začnu mu je ukazovat. ,,Všechny na místech, kde nejsou vidět." dodám a on mě polechtá. 

,,Právě teď se rozhoduju jestli si jít dát něco k jídlu a nebo tebe," přitáhne si mě blíž a dá mi pusu na tvář.

,,Nezapomeň, že jsi u mě a tady si nemůžeš rozhodovat co si dáš k jídlu, pokud ti to sama nenabídnu. Chápeš? Tady velím já a ty jsi host." vysvětluju mu to a on protáčí oči při každým mým slově. Pěkně mě tím deptá, to jediný asi chápe.

,,Třeba až spolu budeme jednou bydlet, tak abych měl trénink." pokrčí rameny a já se vyděsím.

,,Co prosím? To asi ne, shawty. My dva? Nikdy." začnu rychle blekotat a snažím se ignorovat jeho smích. 

,,Tos říkala i předtím než se stalo, co se stalo," namítne a já se začnu oblékat. Hodím přes sebe župan a snažím se vymyslet jak ho odsud dostat.

,,Jo, ale taky to bylo naposled. Dostal jsi to, co jsi chtěl celou dobu. Já svým způsobem taky a už bys měl jít." Sakra, teď si připadám ještě jako větší coura.

,,Já se nevzdám jen tak snadno, bejby." usměje se a začne se oblíkat. Ani nemrknu a už mi na tváři přistane pusa a jen slyším bouchnout dveře. Paráda.

+ Absolutně jsem nevěděla jak to sepsat nebo tak a nakonec jsem něco vymyslela aby se to trošku rozjelo, tak doufám, že se vám část aspoň trooošičku líbí :)

+ Každopádně (opět) chystám novou storečku, tak uvidím jak to půjde a co nejdřív vydám úvod ♥

Taky vám tak strašně blbne Wattpad? Já z toho úplně umírám! :D