Osamělá A Špatné Přátelství [DOKONČENO]

11.

,,Nevím, třeba." řekla jsem a snažila se ovládnout a neříct nějakou pitomost. ,,Tak jo." řekla. Nevím jestli si to uvědomila, ale právě nám začala svým pennyboardem otloukat zeď. Myslela jsem, že po ní vlítnu. Naštěstí ale prolomila ticho.

,,Nechceš jít k nám na zahradu zahrát si badminton?" To fakt? V tomhe větru?

,,A ty myslíš, že nám bude lítat normálně?" ,,Jo." Vážně? Dělá si že mě srandu? Jestli jo, tak to fakt není vtipný.

,,Tak půjdeš?" zeptala se. ,,Asi ne, ještě se musím naučit na zítra na dva testy." řekla jsem rychle, jen abych k ní nemusela jít.

,,Tak dobře." a otočila se a pomalu odcházela. ,,Tak ahoj" řekla jsem jen. Neodpověděla.

To po mě vážně chtěla jen toto? A musela nám otlouct zeď u vchodu tam, kde to všichni uvidí?"

Vůbec netuším co to do ní vjelo. Chová se úplně jinak. Divně.

V sobotu přišla znovu. ,,Ahoj" ,,Ahoj" řekla jsem nejistě. ,,Nechceš u nás spát?" ,,Já nemůžu, ráno jdu do kostela." Myslela jsem, že si to po těch letech už zapamatuje. ,,Ajo vlastně!" řekla a plácla se do čela. Jako pokaždé.

Jednou, asi po měsíci, jsem jí řekla, že si s ní ten badminton u ní zahraju, abych se jí zeptala, proč po nás furt koukaj.

Asi po dvaceti minutách jsem se zeptala: ,,Hej, a co to proti nám máte, že po nás furt čumíte?" ,,No, Jana je pro nás něco jako Viktorie pro tebe." ,,Jana tě šikanuje?" ,,Ne." odpověděla. ,,No tak vidíš." tohle byl asi nejdivnější rozhovor, co jsme s Martinou kdy braly.

,,Tak co proti ní teda máte?" už jsem začala být netrpělivá. ,,Nevím." Tak ona to neví! Čumí po nás jak debil všem na očích a ona nezná důvod! Dělá si že mě prdel???

,,Tak proč po nás teda furt čumíte?" ,,Protože se s ní bavíš víc, než se mnou!" zvýšila na mě hlas. ,,A ty myslíš, že se s Viktorií nebavíš víc, než se mnou?!" už jsme na sebe definitivně řvaly přes celou zahradu. ,,Já nevím!" ,,Víš ty vůbec něco?!" ,,Vím jen, že teď jsi v prdeli. Teď!" Co to sakra dělá...?

Najednou zpoza stromu vyběhla Viktorie, stoupla si před Martinu a škodolibě se na mě usmála.

,,A co uděláš teď?"