Osamělá A Špatné Přátelství [DOKONČENO]

Kapitola 5.

Před měsícem:

Martina už na mě čekala u školy, ale já se ještě balila. Rozloučila jsem se s učitelem, popadla tašku s flétnou a notami, vyšla jsem ven a společně s Martinou vyrazily do tanečního. Chodíme spolu do latinsko amerických tanců, ale mi tomu říkáme: latino. Když jsme tam došly, Viktorie už tam byla a začala se bavit s Martinou. Mezitím, co jsem se převlékla, si Martina už DOKONCE vyzula boty, ale stále se ještě bavila s Viktorií. Když se Martina konečně uráčila převléknout, sedly jsme si do tělocvičny a čekaly na učitelku. Vtom najednou přišly do šatny Blanka s Annou a začaly se smát na celé kolo.

Blanku a Annu upřímně ze srdce nenávidím a myslím, že to říkám za všechny holky z latina, kromě Martiny, Viktorie a ještě jedné holky Zuzky. Jsou to podle mého názoru hrozný "pindy", na všechny si dovolují a řvou. Jsou z dětského domova a tam je také nikdo nemá rád. Dokonce se jednou povídalo, že Blanka ukradla jednomu klukovi od nich že třídy tisícovku, co měli na školní výlet a nepřiznala se.

Teď s námi trénují na vystoupení na konec školního roku. Musím říct, že nám to ani trochu nejde. Minulý rok s námi ještě Blanka a Anna do latina nechodily a upřímně mě to tam hrozně moc bavilo. Letos mě na tom těší jen to, že tam se mnou chodí Martina, ale ta se teď hrozně skamarádila s Viktorií a na mě doslova "dlabe". A z toho jak jsem tam sama a nikdo se se mnou nechce bavit, si Blanka s Annou dělají legraci a pořád mi nadávají jaká jsem pi.. a tak dále.

Dnes už to ale vážně přehnali.

Dnes při rozcvičce mi Anna stoupla na botu, tím se mi vyzula a mě se sloupl puchýř. Byla to bolest jako já nevím co a musela jsem kulhat. Potom mi ještě párkrát stouply na tkaničky a když jsem si je zvažovala, dělaly si že mě srandu, že mám velkej zadek, i když ho mám podle mě úplně normálně velkej.

Když už jsme konečně začali tančit, tak v jednom asi třiceti vteřinovým úseku stojíme s Blankou naproti sobě a ona mi jako vždy zase řekla něco pěkně hnusnýho, co všichni slyšeli a začali se tomu smát.

Když jsme skončili, tak nám řekla učitelka, že to děláme úplně celý špatně a že nám to ještě jednou ukáže bez hudby. Otočila se k nám zády a Anna mě kopla do holeně a já začala pomalu a tiše brečet. Zeptala jsem se jestli se můžu jít do šatny napít, učitelka vyhlásila přestávku a já šla do šatny.

Potichu jsem se vysmrkala, ale to jsem netušila, že za mnou stojí Blanka s Annou a hned za nimi stály Viktorie s Martinou. Řekly mi, že jsem ufňukánek. Už jsem nevydržela to v sobě dusit, muselo to ven. Kopla jsem Annu do holeně, ta se rozbrečela a mě se trochu ulevilo. Přišla sem už i Zuzka a já se na ni podívala. Smála se. Přestala jsem dávat pozor a Blanka mi vlepila facku takovou, že jsem spadla na zem. Při tom se mi poškrábalo sklo u brýlý. Anna pomalu vstala a všechny se mi začaly smát. Markéta nic neřekla a jen přihlížela, jak do mě začaly ostatní holky kopat. Nejvíc ze všech Anna.

Už jsem to dál nemohla vydržet a zařvala jsem směrem k tělocvičně: ,,Paní učitelko!" nikdo mi ale neodpověděl. Zuzka řekla: ,,Učitelka ti nepomůže, zamkla jsem ji vedle do skladu." a vší silou do mě kopla do břicha.
Martina už to nevydržela a zařvala přes celou šatnu: ,,Nechte toho" a pomohla mi vstát. Ostatní holky odešly. ,,Jseš v pohodě?" zeptala se Martina. Až teď jsem si všimla, že mi teče krev z nosu. ,,Ne!" zařvala jsem na ni, aby jí došlo, že měla zasáhnout dřív. Odešla jsem na záchod a utřela si nos do toaleťáku.

Když jsem se vrátila do tělocvičny, holky které se nechaly šikanovat na mě civěly a Anna, Viktorie a Zuzana se mi smály a Blanka mě zatahala na zátylku za vlasy tak, že jsem koukala do stropu a výhružně mi řekla: ,,Jedno slovo o tom co se stalo v šatně a zabijem tě!" snažila jsem se přikývat a Blanka mě pustila.

Po dalším výsměchu Zuzana odemkla dveře, vyšla učitelka a řekla: ,,Co to bylo za řev?" a rozhledna se po nás ,,Jste všichni v pořádku?" všichni přikývli a podívali se na mě. ,,Markéto?" ,,Jo, v pohodě." řekla jsem. Zbytek hodiny se na mě holky už jen šklebyly a zlomyslně se na mě usmívaly.

Když jsem potom šla s Markétou domů, rozhodla, že si něco koupíme v obchodu za její peníze, přikývla jsem, ale řekla jsem, že zůstanu venku na vzduchu. Vešla do obchodu a já jí utekla. Už jsem se jí nemohla dívat do tváře.

Hned potom, co jsem přišla domů jsem sebou praštila do postele a s brekem usnula.

Myslím, že do latina už nikdy nepůjdu.

Konečně jste se dočkali první příběhové kapitoly. Juhů!

Tato kapitola neměla být podle plánu vůbec takto "drsná", ale já jsem se to rozhodla trochu zpestřit. Doufám, že se vám to líbilo ;)

Ahoj