-Harry's POV-
Se zachvěním rozlepím víčka a natáhnu se pro mobil, hodiny ukazují deset hodin ráno. Doslova vyskočím z postele, zase jdu pozdě. Přiběhnu do kuchyně a naliju si sklenici pomerančového džusu, když si všimnu, že mě moje oko už nebolí. Jdu do koupelny a při pohledu do zrcadla usoudím, že modřina je už skoro pryč a nepořádek ze včerejška je uklizen, ale potom si na něco vzpomenu.
„Loui?" zeptám se nahlas a přejdu zpět do obýváku. Trochu mě mrzí, že odešel a nenechal žádný vzkaz, natož aby mi něco řekl.
Piju svůj džus a vejdu do ložnice, když spatřím na balkoně postavu.
„Myslel jsem si, že jsi odešel," zavřu za sebou prosklené dveře a opřu se o ně zády.
Louis se vyplašeně otočí, v ruce držíc cigaretu, s malým úsměvem na tváři. Usměju se na něj zpátky.
„Nikdy bych neodešel takhle, Hazz," podívá se mi hluboko do očí a já se začervenám. „A...promiň za to, že tady kouřím. Ehm, opravdu se snažím přestat, ale je to těžké," sklopí v rozpacích hlavu dolů a hodí nedopalek na zem, kde na něj šlápne a následně ho zahodí pryč z balkonu.
„To je v pořádku," přejdu k němu a chytnu ho za jednu ruku. „Překonáme naše...zvyky. Společně." Chytí moji druhou ruku, malinko se usměje a pokývne. „Neodsuzoval jsi mě, tak já s tím taky začínat nebudu."
„Děkuju," pevně mě obejme.
„Panebože, skoro jsem zapomněl," vykřiknu po chvíli objímání. „Mám hrozné zpoždění, nestíhám školu."
„Ne-e-e Harry, dnešek je náš. Žádná škola, žádná práce; jen my," řekne s rukama na mých ramenech.
Nepřesvědčeně k němu vzhlédnu a při jeho komickém nadzvedávání obočí vyprsknu smíchy.
„Dobře, Loui. Co teda budeme dělat?" zeptám se.
„Nevím, asi prostě půjdeme s proudem," začne nějaký svůj divný taneček s ještě divnějšími posunky. Zachechtám se.
„Jsi šílený."
„Možná."
„Takže, co první?"
„Půjdu domů, vyčistím si zuby, osprchuju se, převleču se; ty uděláš to samé. Pak půjdeme na snídani do Gordon's a potom...nevím," řekne jdouc směrem ke dveřím.
„Hej, Lou," otočí se na mě. „Mohli bychom nechat vytisknout některé z mých fotek?" zeptám se stydlivě.
„Samozřejmě," chystá se zavřít dveře, ale na poslední chvíli prostrčí hlavu do malé škvíry mezi dveřmi a rámem a něco zašeptá. „Samozřejmě, zlato," mrkne na mě a odejde.
Začervenám se a vypísknu jako puberťačka předtím, než vběhnu do koupelny, abych se osprchoval.
----- ----- -----
-Třetí Osoba-
Když se Louis vrátil, neměl na sobě své piercingy.
„Proč sis je sundal?" zeptal se Harry, ukazujíc na Louiho tvář.
„Nevím, v poslední době jsem se na ně nějak necítil."
Přijeli v Louiho autě do Gordon's jen proto, že potom chtěli ještě někam jít a toto bylo blízko.
Natalie se objala s Harrym a Louis začínal žárlit jen z pomyšlení, že by se Harrymu Natalie líbila.
V hlavě se propleskl.
ČTEŠ
Opposites Attract (Larry Stylinson, CZ překlad)
Hayran Kurgu!Český překlad! ❝„Ahoj?" ptám se, když vcházím do chodby a zavírám za sebou dveře. Chlapec vzhlédne ke mně. Má modré oči jako oceán, čokoládově hnědé vlasy vyčesané nahoru do ledabylé kštice a piercing v uších a obočí. Taky má hodně tetování, jež...
