Opposites Attract (Larry Stylinson, CZ překlad)

Chapter 2

Po asi pěti nebo více pivech jsme vstali a šli na parket.

Nezačal jsem tančit nejenom já, ale i celý pokoj se se mnou začal točit. Vím, že jsem totálně opilý. Hýbu se do rytmu, nekontroluji se, cítím se teď tak dobře.

Přiblíží se ke mně dívka, jež začne tančit taky. Pohlédnu na ni, stále se pohybuje. Usměje se a mrkne na mě, takže se přesunu blíž k ní, obejmu ji kolem pasu a ona si ovine své ruce kolem mého krku. Takhle spolu chvíli tančíme.

„Jak se jmenuješ?" zeptám se jí.

„Eleanor, Eleonor Calder, ty?"

„Louis, Louis Tomlinson," řeknu, a ani jeden nepřestáváme tančit.

Přibližně po deseti minutách Eleanor znova promluví.

„Louisi, co kdybychom si zašli na víc soukromé místo?" vysloví svůdně své přání.

Nevěřícně se na ni podívám, když dávám pryč moje ruce z jejího pasu.

„Co se stalo?" snaží se mě znovu dotknout.

„Promiň, můžu být 'bad boy', mít tetování, nebo další takové sračky, ale nechodím sem proto, abych spal s náhodnýma holkama," jdu zpět k našemu stolu, přičemž trochu klopýtnu, protože, světe div se, i po tom všem jsem ještě opilý.

„Dobře, naser si Louisi! Jsi pravděpodobně gay!" zakřičí na mě skoro přes půlku baru.

„Nejsem gay, ani děvkař," zařvu zpátky a konečně si sednu ke stolu, kde si dám hlavu do dlaní.

Haha, nejsem gay. Ne, že bych měl něco proti nim, mí kamarádi jimi jsou. A ano, někdy používám slovo teplouš, to však jenom z legrace a samozřejmě ne před nimi, protože je respektuji. Jak jsem říkal, líbí se mi holky, ale moje máma mě vychovala slušně, takže nepřichází v úvahu každý den románek na jednu noc, pokaždé s jinou holkou.

Zayn přijde a sedne si vedle mě.

„Co se stalo s tou dívkou?" ptá se mě; s opilostí jsme na tom stejně.

„Byla to děvka," povzdychnu si při zvedání hlavy z dlaní.

„Aha," hlesne.

„Jo," poškrábu se za krkem.

Moji přátelé nebyli jako já, strávili noc s náhodnými holkami, navzdory tomu nebyli špatní lidé a taky to nebylo každou noc, tak jednou do měsíce. Věc se má tak, že oni se mi nesmějí kvůli mému přesvědčení a já na ně beru ohledy, přestože s jejich chováním nesouhlasím a nelíbí se mi

„Chcete víc pití lidi?" křičí Niall při cestě k nám s dalšími pivy v rukou.

A takhle to šlo dál, jenom pití a povídání si o úplných blbostech. V jednu v noci nás Liam rozvezl domů, protože nerad pil alkohol a byl jediný celkem střízlivý. Byl jsem poslední, koho vysadil.

„Potřebuješ pomoct se tam dostat?" optá se mě Liam znepokojeně, když skoro spadnu na zem při vystupování.

„Ně," zachichotám se. „Díky, Li," poděkuju mu a vlepím mu pusu na tvář; jeho oči se rozšíří a já na něj mrknu. Hlasitě se zasměje.

„Panebože, jsi tak zasraně opilý Louisi."

„Jo jo, opilý, opiloučký, opilý," zachichtám se znovu a konečně běžím ke vchodovým dveřím.

„Tvoje dveře zůstaly otevřený!"zařve na mě nelidsky Liam.

„Zavři si je sám," odseknu mu a vstoupím do domu. Jdu do třetího patra, kde je můj byt.

-Harry's POV-

Byl jsem v obývacím pokoji, pracoval na mé nové kresbě; byla to fotka, jež jsem vyfotil v parku. Obrázek západu slunce byl opravdu překrásný.

Chvíli na to slyším zpoza dveří hlasitý dusot. Sundám si moji zástěru, do níž si utřu ruce.

Jdu pomalu ke dveřím a se skřípěním je otevřu, venku uvidím chlapce sedící ho na podlaze.

„Ahoj?"zeptám se, když vcházím do chodby a zavírám za sebou dveře.

Chlapec vzhlédne ke mně. Má modré oči jako oceán, čokoládově hnědé vlasy vyčesané nahoru do ledabylé kštice, propíchnuté uši a piercing v obočí. Taky má hodně tetování, jež pokrývají jeho ruce. Je zdárný příklad krásy.

Zachichotá se a zamává.

„Ahoj," řekne; na kluka má vysoký hlas.

„Jsi v pořádku?" řeknu a nabídnu mu ruku, aby mohl vstát. Když se chytne mé ruky, chvíli si upřeně hledíme do očí a potom se zvedne.

„Ano, jsem," zakývá nahoru a dolů, můžu říct, že je opravdu opilý. „Kdo jsi?"

„Přestěhoval jsem se sem asi před týdnem. Ty jsi ten, který bydlí tady?" ukážu na dveře přede mnou.

„Jo," zasměje se. „Dobře, musím jít spát, čau," otočí se, přičemž hledá klíče, snaží se otevřít, ale svazek klíčů mu nepřestává vypadávat z ruky.

„Nech mě ti pomoct," seberu mu klíče a odemknu. Vstoupí, a hned si lehne na gauč, jeho byt je celkem hezký. „Fajn, půjdu," pokládám jeho klíče na kuchyňskou linku a jdu zase zpět ke dveřím.

„Prosím, udělej mi čaj," vyšpulí na mě rty.

„Uhm...," zaváhám, ale on na mě vykulí oči a začne kňourat jako štěně, ještě pořád špulí rty, je to prostě strašně roztomilé. „Agh, dobře, dobře, udělám ti čaj."

„Jaj!" zatleská.

Jdu do kuchyně, dám vařit vodu a otevřu skříňku ve snaze najít čaje. Najdu asi deset druhů, kdo se v tom má pak vyznat?

„Jaký čaj?" ozvu se z kuchyně.

„Yorkshirský, ten je můj oblíbený," odpoví.

Dám sáček do jeho hrnku se Supermanem, jenž jsem shledal strašně roztomilým a přeliji vodou.

Vrátím se pomalu do obýváku a předám hrnek punkovému chlapci, jehož jméno je mi stále ještě neznámé.

„Děkuju Kudrnko."

Usměju se. „Harry, jmenuju se Harry."

„Aha," usrkne si ze svého čaje. „Já jsem Louis, rád tě poznávám sousedééé," propukne v hlasitý smích.

„Jsi opilý, že? Nebo jsi takový pořád?" zeptám se ho.

„Jsem opilý, ty tupče," zasměje se znovu a já se usměju.

„Fajn, měl bych jít."

„Pá pá Harry," zamává mi chichotajíc se.

Přejdu do svého bytu.

„Teda, to bylo divný," řeknu si pro sebe a pokračuji v mé malbě.

©Copyright  larryaresoulmates

Nevím jak vás, ale mě si naprosto získal opilý Louis :D

xxMagicAnik