Dny šly a začala škola, naštěstí ne pro Harryho. Byla sobota a on šel z práce.
„Podívejme se, koho to tady máme, kluci," řekl někdo za Harryho zády. Otočí se a střetne se s nikým jiným než s Alexem (no tak, chce to jiné jméno). Samozřejmě s Maxem a Jakem. „Postrádal jsem tě ve škole," řekne a ušklíbne se.
„Co chceš Alexi?" zeptá se trochu vystrašeně Harry.
„Jen se s tebou sejít," odpoví Max.
„Ředitel nám sdělil, že jsi odmaturoval dřív. Vážně sis myslel, že se nás zbavíš?" optá se ho Alex a všichni propuknou v smích. „No tak kluci, pojďme dát princezně lekci, měl dostatek času bez nás."
Harryho oči se rozšíří, když se rozejdou k němu a udělá to, co každý v jeho situaci. Rozeběhne se.
Běží a běží, pevně svíraje jeho batoh, aby neodletěl. Naneštěstí ho chytí. Jako vždy, Jake s Maxem ho chytí každý za jednu ruku a Alex (opravdu to chce jiné jméno:() stane před ním.
„Teď to bude bolet ještě víc než kdy předtím," řekne Harrymu a na rtech se mu vytvoří úšklebek.
----- ----- -----
„Harry, jsi tam?" zeptá se Louis, když klepe na dveře. Počká chvíli, Harry už by měl být dobře hodinu zpět z práce. Už už se chystá, že půjde zpět k sobě do bytu, když uslyší skrz dveře vzlyk. Bojí se o něj. „Harry, otevři dveře! Vím, že tam jsi! Co se stalo?!" zakřičí a bouchne do dveří pěstí.
Harry ani neodpoví, takže Louis vběhne k sobě a najde kopii klíče k Harrymu bytu. To co najde uvnitř je srdcervoucí, Harry leží na zemi, schoulený v klubíčku a hlasitě vzlyká. Má modřiny po obličeji a pažích, jeho vlasy jsou rozcuchanější než normálně a na zápěstí má několik čerstvých řezů.
„Zlato..." zašeptá Louis a klekne si vedle něj. Harry k němu vzhlédne a přitáhne se do objetí.
„O-omlouv-vám se, Lou," zakoktá. „Omlouvám se." Lehnou si na zem a Louis ho drží v náručí, hladí ho jemně po zádech.
„To je v pořádku, Haz. Teď mi řekni, kdo ti to udělal? Co ti udělali?" zeptá se, přestože zná odpověď.
„Víš, kdo to byl, Lou. Zmlátili mě. Praštili mě, kopali do mě, tahali mě za vlasy, všechno to bolí," rozpláče se znovu. „Omlouvám se."
„Za co se omlouváš?" zeptá se starší, odhrnuje pár kudrlinek mladšímu z obličeje a zadívá se mu do očí.
„Slíbil jsem ti, že už se nebudu řezat, ale..." sklopí hlavu a ukáže Louisovi zápěstí. „Omlouvám se."
„Ššš, to je v pořádku. Jednou jsem ti řekl, že bych chtěl skončit s kouřením a dělám to skoro týdně, každý má svou slabou chvíli, zlato," pohladí jeho tvář.
„Nejsi naštvaný?" zeptá se Louise stydlivě, v tuto chvíli sedí na zemi. Louis vezme obě jeho ruce do svých a potřese hlavou.
„Samozřejmě, že ne," usměje se a Harry mu úsměv vrátí. Louisovo srdce taje, zbožňuje, jak může Harryho proměnit z plačícího klubka na usmívajícího se chlapce pouze svými slovy. Přiblíží si Harryho zápěstí ke rtům a políbí jizvy. Harry se trochu začervená a otřese, když to Louis spatří, obejme ho znovu.
„Děkuju za všechno, Lou. Jsou se mnou jen potíže, neměl bys mnou ztrácet čas," Harry se lehce usměje a setře slzy z tváří.
„Mlč, nejsi potíž. A víš, že bych pro tebe udělal cokoliv Harry, cokoliv."
ČTEŠ
Opposites Attract (Larry Stylinson, CZ překlad)
Fanfiction!Český překlad! ❝„Ahoj?" ptám se, když vcházím do chodby a zavírám za sebou dveře. Chlapec vzhlédne ke mně. Má modré oči jako oceán, čokoládově hnědé vlasy vyčesané nahoru do ledabylé kštice a piercing v uších a obočí. Taky má hodně tetování, jež...
