TROUBLEMAKERS [CZ] Slash

2. Londýn?

Je tu další část pro moje 'little soldiers'. ★ ^.^

Copak v tom kufru asi bude

Enjoy. =]

-----------------

"Vážně?" řekl strážník, jako by se snažil o vážný tón, ale nějak neudržel ten sarkasmus. "Počkejte moment," řekl Rob, šel dopředu, a dělal, že něco hledá v přihrádce u sedačky. Dal Sebastianovi znamení a ten otočil klíčkem a nastartoval. Než se stačil policista vzpamatovat, Downey skočil do auta a už byli pryč. "To si děláte srandu?! Co tam bylo?" ptal se Chris. "Jen nějaký drogy, moje zbraň a krev, která se tam dostala nevím jak, když jsem toho chlápka nezastřelil," odvětil chladně Robert a mířil si to úplně jiným směrem, než je letiště. "Hele, uvědomuješ si, že teď budeme mít mnohem větší problém, než kdybychom tam zůstali?!" podotkl blonďák. "Pokud nechceš, abych porušil naši dohodu, drž jazyk za zuby slečinko a nech mě to vyřešit," mrkl na něj Rob a nasadil si svoje mocné brýle. "Můžeš mi říct, jak nás z toho chceš dostat?" zeptal se klidně Sebastian. "Původní plán - Mexikooo!" zvolal radostně Rob. "Jseš si vědom toho, že s obsahem tvého kufru nás do Mexika nepustí?" optal se právník. "Proto taky nepojedem v tomhle".

***

Pár minut po šesté dorazili k hraničnímu přejezdu. "Chrisi, pamatuješ, co jsem ti říkal?" zeptal se Robert a tázaný jen kývl na souhlas. Vystoupili za auta a jediný, kdo u něj zůstal bych Chris. Otevřel kapotu a přestřihl nějaké drátky. Moc se v tom nevyznal. Downey zaklepal na okénko auta, které řídil mladý muž a byl už skoro u kontroly. Stáhl okénko s tázavým pohledem. "Vyznáte se v autech?" zeptal se Downey. "Ovšem," řekl muž. "Mohl by jste mi prosím pomoct? Nevím, co s tím, nejde mi nastartovat," řekl miliardář se zoufalým výrazem. "Jistě, ale nechci tu své auto jen tak nechávat," odvětil neznámý. "Víte co? Pohlídám vám auto. Tamhle je můj kamarád Chris," ukázal na něj a on jim zamával. "Až to budete mít, zase se vymněníme, co?" Z nějakého důvodu mu to ten chlap sežral. Rob a Seb nasedli do auta a posouvali se v řadě. Před nimi bylo už jen jedno auto. Chris se s oním mužem seznámil a chvilku se bavili. "Musím si odskočit, hned jsem zpět," řekl blonďák a vykročil k ostatním. V půlce cesty se rozběhl. Jakmile nastoupil do auta, přišli na řadu. Kontrolou prošli v pohodě a vesele vyjeli do Mexico City. "Tohle byla celkem haluz, ani jsem nevěřil, že nám to vyjde," zasmál se Robert.

***

Něco kolem půl desáté dorazili do Saltilla, kde se najedli a opět vyrazili na cestu. "Teď budu řídit já a za čtyři hodiny se prostřídám s Chrisem," oznámil Seb. Chris se nějakým velice záhadným způsobem poskládal na zadní sedačce a usnul. Ve dvě ráno ho chtěl Sebastian vzbudit, ale když se na něj podíval, nechtěl mu kazit klidný spánek. Stejně nebyl unavený. Těsně po šesté hodině ráno dorazili do Mexiko City, kde si Downey okamžitě koupil nové auto a ubytovali se v hotelu 'Las Alcobas'. Tentokrát měl každý svou ložnici. "To je fakt něco, jsme v Mexiku," řekl spíš pro sebe Chris. "A mohli bychom se podívat i jinam, kdybys chtěl, třeba do Francie nebo do Číny," objevil se u něj náhle Rob. Taky se chtěl pokochat výhledem z velkého okna. "Můžu ti ukázat celý svět," přišel k němu zezadu, vzal jeho dlaně do těch svých a položil je na sklo okna. Chris chvilku upíral skelný pohled do dáli a pak své ruce odtáhl. "Nic není jako dřív a ani nebude," řekl a šel si sednout. Přemýšlel, proč je Seb pořád v pokoji. Vstal a zamířil tam. "Nemůže ti dát to, co já," uslyšel za sebou, ale ponechal to bez reakce. Zaklepal na dveře. Chvilku čekal a když Sebastian otevřel, lehce se usmál. Seb ho lehce přeměřil pohledem a pak ho za ruku zatáhl do pokoje a políbil ho, což Chris automaticky opětoval, i když byl celkem překvapený jeho počínáním. "Umm...týjo...to jsem nečekal," řekl a
posadil se na židli, která byla u psacího stolu. "Popravdě, já taky ne, ale chtěl jsem to od chvíle, co jsem tě uviděl a už mě nebaví jen sledovat, až si někdo jiný vezme to, co chci já," vysvětlil Sebastian tak trošku i sobě. "Já...nejsem proti," usmál se Blonďák a sedl si za ním na postel. Tentokrát políbil on jeho, ale nějak se mu v očích mihl obraz Roba. To bylo kvůli slovům "už mě nebaví sledovat, až si někdo jiný vezme to, co chci já," myslel tím jeho. Chris si tím byl jistý, ale měl trošku špatné svědomí. Nevěděl, jestli mu to má říct nebo ne. Nakonec zvolil zápornou odpověď. Až se z tohoto všeho dostanou, bude všechno v pohodě.

***

Jen tak leželi v posteli, dokud neusnuli. První se probudil Sebastian. S úsměvem sledoval svého spícího společníka. Přišel mu najednou tak křehký, že se ho bál dotknout. Nakonec ale neodolal a jemně ho pohladil po hebkých vlasech. Mnohem hebčích, než si je představoval. Blonďák otevřel oči a Seb rychle svou ruku stáhl. Bylo to zvláštní. Chris nikdy v takové situaci nebyl. "Je zvláštní probudit se vedle někoho bez toho, abychom spolu něco měli," usmál se. "Samozřejmě, že máme, ale víš, jak to myslím". Sebastian mu úsměv vrátil. "Když spíš, vypadáš, jako anděl...myslím víc, než obvykle," řekl a políbil ho.

***

"Dnes nás čeká cesta do Londýna," oznámil Robert, když se všichni sešli v obýváku u snídaně. Ostatní na něj koukali, jako by trošku pochybovali o jeho duševním zdraví. "No co? Mám Anglii rád. Navíc tam mám jednoho velice vlivného přítele, se kterým potřebuju něco sjednat," vysvětlil a těm dvěma, kteří seděli naproti němu se v hlavně začali formovat nápady, jak by mohli využít čas v Londýně. "Letí nám to za hodinu a půl, tak se sbalte," připomněl ještě Downey a odkráčel do svého pokoje.

***

Chris miloval let letadlem. Užíval si úžasného výhledu. Sebastian spal a celou dobu letu ho držel za ruku, čehož si třetí člen naší skupinky nemohl nevšimnout. Na letišti je přivítal vysoký tmavovlasý muž, který se představil jako Villiam, jehož přijímení bylo tak zvláštní, že si ho nikdo nepamatoval.

***

Další den se Chris se Sebastianem šli projít po městě. Vypadalo to na docela slunečný den. Za pár hodin stihli obejít snad všechno od 'London eye' po Buckinghamský palác. "Hele...strašně se mi líbí uniformy," říkal Chris strážci, který stál jako socha. "teda kromě toho bobra na hlavě. To trošku přehnali. Asi začínám chápat anglický humor," pokračoval. "ale kdyby jste místo toho měli takový ty čepičky, vypadalo by to fakt sexy, dokonce bych si možná i dal říct. Né, dělám si srandu kámo," ukončil svůj monolog a překvapilo ho, když zaslechl nenápadné: "Vážně?"
"Hele neodejdu ani na pět minut a ty zase někoho otravuješ?" zasmál se Sebastian, který právě přišel a podal mu kelímek s nápisem "Starbucks".
"Jen jsem si povídal s kámošem, hele, tohle je Seb, a tohle," ukázal blonďák na strážníka, "je Sherlock Holmes".
"Dobře, to stačí, jdeme domů," řekl Sebastian a táhl ho pryč. "Domů? Co takhle ještě nějaká párty? Trošku se odvaž, pořád myslíš na práci, nebo tak a pak se stresuješ, takže se uvolni a užij si dnešek," navrhl Chris a i přes protesty jeho oběti ho táhl přes celé město do nějakého klubu. "Neboj se, bude se ti tu líbit," mrkl na něj. "Ty už jsi tu někdy byl?" zeptal se Seb. "No...jednou," přiznal Chris, když už byli uvnitř. Bylo to tam dost pěkné. Nic přehnaného a jinak celkem klasika. "Ahoj Chrisi, co ty tady?" oslovil ho nějaký muž, který kolem nich procházel. "Šel jsem zrovna kolem," odvětil blonďák a pokračovali k baru. "Hele, koho tu máme!" zvolal barman, menší blonďák s fialovo růžovým melírem. "Ahoj Andy, tohle je Sebastian," představil je. "Moc mě těší," řekl Andy a zašeptal směrem k blonďákovi: "To je tvůj přítel? Je sexy," "To jo," potvrdil Chris "a nejen to. Můžeš nám namíchat tvou specialitu?" usmál se na barmana a pak se otočil k Sebastianovi. "Chceš tancovat?" "Víš co? Ještě nevíš, co ve mě je, tak pojď. Nežijeme věčně," mrkl na něj tmavovlasý a táhl ho na parket. Energická hudba jim trošku přidala na adrenalinu a odstranila zábrany. Jako by se ponořili do jiného světa, který s koncem písně zmizel. "Chci s tebou strávit noc...celou noc," řekl Seb, když se šli napít k baru. "Tak to nech všechno za sebou, kašli na to," mrkl na něj Chris. "S tebou to nebude problém," tmavovlasý mu věnoval poloviční úsměv a napil se. "To ještě nevíš, co bychom mohli my dva spolu dělat...emm...třeba jít na zmrzlinu...jít v noci na zmrzlinu je celkem rebelský," poznamenal blonďák a jeho společník se zasmál. "Myslím, že bych chtěl dělat něco jiného," "Ohoo, tady to někdo s tím odvázáním myslí vážně. A myslíte pane právníku, že bych do toho šel?" pozvedl Chris obočí. "No, když vezmeme v úvahu paragraf osm, odstavec pět, myslím, že jo," řekl Seb se zcela vážnou tváří. "Dobře, tohle bylo originální," zasmál se Chris a zaplatil pití se slovy "Padáme odsud".

***

"...a proto si vždycky vyčítám, že nosím tak upnutý džíny," dokončil Chris historku, kterou právě vyprávěl a Sebastian se začal šíleně smát. Najednou ho popadl za ruku a vběhli do nějakého hotelu. Byl celkem pěkný. Seb nechal Chrise uprostřed haly a za chvilku se vrátil s klíčkem v ruce. "Jdeme?" "Teda, ty jsi samé překvapení," zasmál se blonďák a nechal se odtáhnout do pokoje.