Kapitola 13

154 5 8
                                    

Z pohledu Teri

Vzbudila jsem se do dalšího slunečného dne. Posadila jsem se a protáhla jsem se. Natáhla jsem se k nočnímu stolku pro svůj mobil. 8:39. Podívala jsem se vedle sebe na Hope. Sladce spala. Je prakticky jediné, co mi zbylo. Ukončila jsem své chvilkové rozjímání nad svým životem, a rozhodla jsem se vzbudit Hope.
"Hope, vstávej", pohladila jsem jí po tváři. Jen se pomrvila a spala dál.
"Notak Hope... Dneska půjdeme na pláž", řekla jsem. To nejspíš okamžitě zabralo, protože otevřela oči. Posadila se a omotala kolem sebe peřinu. Roztáhla jsem v pokoji všechny žaluzie a podívala jsem se na Hope, která byla už i převlečená.
"Tak jdeme?", zeptala jsem se jí a ona jen přikývla. Vzala jsem ji za ruku a šly jsme spolu k výtahu.

Vystoupily jsme z výtahu a po nás nastoupil nějaký pán, kterému jsem moc neviděla do obličeje. Vešly jsme do jídelny a šly jsme si pro jídlo. Rozhlížely jsme se po nějakém stole u okna když jsem zrovna zahlédla povědomou osobu. Bella! Šťastně jsem se usmála a vydaly jsme se s Hope směrem k jejímu stolu. Hope si na ni nejspíš také vzpoměla, protože se na mě stejně šťastně usmála.
"Ahoj, je tady volno?", zeptala jsem se Belly, která byla nejspíš mimo okolní svět a dívala se na něco na mobilu.
"No ne, Teri, Hope, kde se to berete?", zeptala se šťastně a okamžitě se postavila. Odložila jsem si jídlo na stůl a objaly jsme se, samozřejmě i s Hope.
"A co tady vlastně děláte?", zeptala se hned co jsme si sedly. Bella se posadila vedle Hope a já naproti nim.
"No rozhodla jsem se zajet na dovolenou na pláž. Už od Atlanty jsem měla našetřené peníze a chtěla jsem zajistit pro Hope alespoň nějakou dovolenou. Ale co ty, povídej", usmála jsem se.
"Tak můj taťka se rozhodl zajet na dovolenou, aby nás sblížil. Náš vztah byl docela kolísavý, hlavně protože nemám maminku a už na ní nemám moc vzpomínek", řekla smutně. Moje mamka je skvělá, nevím, co bych si bez ní počala a je mi líto Belly, která bez ní musela vyrůstat.
"Vím, jaké to pro tebe musí být, Bello. Byla jsem špatná matka a takhle jsem na to doplatila", řekla jsem a smutně jsem se usmála.
"To bude dobrý Teri. Máš Hope a o tu se staráš výborně. Děláš všechno pro to, aby jsi byla správná maminka. Víš co, v 10 hodin na tebe budu čekat před tvým pokojem, na jakém vůbec jste?", zvedla tázavě obočí.
"113", řekla jsem jednoduše.
"No ne, my jsme 112... Tak na vás v 10 počkám... A pak bychom šly na pláž a na oběd. Co ty na to?", zeptala se s úsměvem.
"To zní fajn", odpověděla jsem se stejným úsměvem. Hope se rozzářila nad slovem pláž a zřejmě si užívala společnost Belly.

Po snídani jsme šly zase do pokojů a já jen letmo zkontrolovala čas, jestli opravdu vše stíháme. 10:28. Převlíkly jsme se s Bellou do plavek a na to jsme si jenom přehodily kraťasy a tričko. Sbalila jsem ještě ručníky a opalovací krémy a mohlo se jít. Vyšly jsme ven a zamkly jsme dveře a ve stejnou chvíli přišla i Bella.
"Ahoj, jdeme?", zeptala jsem se.
"Jasně", odpověděla s úsměvem.
Mám na ní tolik otázek.

---------------------------------
Ahoooj! Další kapitola, tentokrát setkání s Bellou. Co na to říkáte? Enjoy!

-Hailee & Cath❤

Správné rozhodnutí || second bookKde žijí příběhy. Začni objevovat