Together until the end?

8. Kapitola

Pohled Hoseoka: 
Probudil jsem se do hezkého pátečního rána. A i když jsem dnes kvůli nějaké slavnosti nemusel do školy, to ráno mělo chybu.

Probudil jsem se a nebyl u mě Jimin. Podíval jsem se na hodiny a bylo teprve něco po osmé. Jimin nikdy nevstával brzo.

Neochotně jsem se vyhrabal a otevřel dveře do obýváku. Jimin nespokojeně koukal do ledničky a vůbec si mě nevšiml. Obmotal jsem mu ruce kolem pasu a on ztuhl, ale hned na to se uvolnil. „Proč nejsi v posteli?" zeptal jsem se a přesunul svoje rty na jeho krk. Jimin zavřel lednici a sundal ze sebe moje ruce. „A proč ty, vždy někam zmizíš a já tě nemůžu najít?" podíval se na mě podezíravě. „Žárlíš?" ušklíbl jsem se a on protočil očima. „Na co bych žárlil, ty idiote? Spíš mám strach. Ty nejsi k nalezení, nikdo o tobě neslyšel a nezvedáš mobil. Opravdu mívám strach." zamumlal a já si ho přitáhl do objetí.

„Ředitel je idiot a má v těch nepoužívanejch třídách kamery. Kookie a Tae by měli fakt problém." vysvětlil jsem mu a dal mu pusu na čelo. „Cože?" vyvalil na mě oči a já přikývl. „Všiml jsem si toho, když jsem se nudil. A tak jsem se vloupal do ředitelny a vymazal všechny záznamy, jen na to ještě musím ty dva upozornit." táhl jsem Jimina ke gauči, ale on se vzpíral. „Hyung, mám hlad, pojď se najíst ven. Tu nic není." zamumlal Jimin a já nesouhlasně zavrčel.

„Tae a Kook by nám mohli uvařit, nikam se mi nechce." prohlásil jsem a Jimin přikývl. Jimin si v rychlosti na sebe hodil ještě tepláky, ale já to na to byl moc líný. Mám trenky a tričko, to stačí.

Vyběhl jsem schody a vlezl jim do bytu. Zatavil jsem se až u dveří do ložnice a připravil se na klepání. „Ach~ Tae, nech mě spát." uslyšel jsem slastně vzdychat Kooka a protočil očima.

Ti dva...

Zabušil jsem na dveře a otevřel je. Tae prakticky ležel na Kookovi a líbal ho na krku. Vlastně mu vůbec nevadilo, že jsem přišel. „Udělejte nám snídani." pronesl jsem a Tae se zarazil. „Děláš si prdel. Vtrhneš sem, zkazíš atmosféru a jen kvůli jídlu?" vyjel po mně a vykasal Kookovi peřinu až ke krku, abych náhodou neviděl jen malý kousek jeho kůže. Byl opravdu vztahovačný.

„Co bys chtěl hyung?" zeptal se Kookie a jeho tváře nabraly zářivě rudou barvu. „Cokoliv, jen Jimin má opravdu hlad." usmál jsem se a Kook přikývl. „Nevadí palačinky? Nebo lívance? Je to rychlé a vše na to bychom měli mít." zeptal se a já přikývl. „Jen se převlíknu tak..." Kookie byl přerušen Taem. „Tak kruci vypadni." hodil po mně polštář a já zavřel dveře.

Šel jsem za Jiminem, který seděl na gauči a usmíval se jak měsíček na hnoji. „Co?" zeptal jsem se a on zakroutil hlavou. „Jen, že nakonec je dobré, že Kook skončil s Taehyungem. Tae se o něj hezky stará." byla v tom kapka ironie, ale základ byl pravdivý. Tae se o Kooka postará určitě dobře.

Kookie za chvíli vyšel z ložnice, stydlivě se na nás usmál a zamířil do koupelny. Hned na to z pokoje vylezl i Tae, který nás dva málem zabil pohledem. „Proč? Proč ne za půl hodiny? Víš, co si zkazil." zavrčel a šel připravovat snídani. „Co bych asi zkazil, sex, no ne?" zasmál jsem se a položil si hlavu na Minův klín. Jimin mě začal vískat ve vlasech a usmál se na mě. „Ne, o sex mi nešlo. Kookie je po ránu hrozně přítulnej a děsně roztomilý. Plus-" „Sklapni, ty blbče!" zaječel Kookie, když vylítl z koupelny a našpulil pusinku.

„Omlouvám se, hned vám udělám snídani." zamumlal Kookie a já nadzdvihl obočí. Chápal jsem, že mu bylo trapně, ale teď se choval opravdu jak vyměněný. Přišel za Taem a začal vařit. Sledovat ty dva bylo zajímavé. Dokonale spolu spolupracovali, jako by měli přesně rozděleno, kdo co dělá a kdo si má co hlídat. Za chvíli už rozpalovali pánvičku a já s Minem jsme se přesunuli ke stolu.